KKEC_AV_CONV_131207_TALK05.EAF     karaoke karaoke2

ecouterMK
Àlfá Mámadu Bári, tàna máa tèle?  
Alfa Mamadu Bari, how was you day?
Àlfá Mámadu Bári, tàna máa tèle?
Àlfá Mámadu Bári tàna máa télen
NOM.M NOM.M NOM.CL trouble NEG.COP spend.the.day
n.prop n.prop n.prop n cop v
ecouterAlfM
tàna wőo béle yan nà  
fine, thank you.
tàna wőo béle yan nà
tàna wő béle yan là
trouble UNIV COP.NEG that LOC
n dtm cop pron pp
ecouterMK
tàna béle ɲɔ́ɔ la?  
How are you?
tàna béle ɲɔ́ɔ la?
tàna béle ɲɔ́ɔ la
trouble COP.NEG that POSS
n cop pron conj
ecouterAlfM
ɛ́ɛy  
fine
ɛ́ɛy
ɛ́ɛy
yes
itj
ecouterMK
tàna béle kìnáàn' nà?  
Are your parents well?
tàna béle kìnáàn' nà?
tàna béle kìna -È -nù là
trouble COP.NEG elder -ART -PL LOC
n cop adj -mrph -mrph pp
ecouterAlfM
ɛ́ɛy  
yes
ɛ́ɛy
ɛ́ɛy
yes
itj
ecouterMK
áwà, ɛ̀nɛ́ɛ̀ i nɛ̀ɛnɛ ɲɔ́ɔ?  
Is your mother there?
áwà, ɛ̀nɛ́ɛ̀ i nɛ̀ɛnɛ ɲɔ́ɔ?
áwà ɛ̀nɛ́ɛ̀ i nɛ̀ɛnɛ ɲɔ́ɔ
well DISC 2SG mother that
itj part pron n pron
ecouterAlfM
n nɛ̀ɛnɛ i ɲɔ́ɔ  
Yes, my mother is there.
n nɛ̀ɛnɛ i ɲɔ́ɔ
n nɛ̀ɛnɛ bi ɲɔ́ɔ
1SG mother be that
pron n cop pron
ecouterMK
i bàaba i ɲɔ́ɔ?  
Is your father there?
i bàaba i ɲɔ́ɔ?
i bàaba bi ɲɔ́ɔ
2SG father be that
pron n cop pron
ecouterAlfM
n bàaba i ɲɔ́ɔ  
my father is there
n bàaba i ɲɔ́ɔ
n bàaba bi ɲɔ́ɔ
1SG father be that
pron n cop pron
ecouterMK
i le mu mín dénden de là?  
Where are you from?
i le mu mín dénden de là?
i le mu mín dénden le là
2SG FOC IDENT which child FOC LOC
pron prt cop n n prt pp
ecouterAlfM
n de, Ɲámayara dénnɛ̀ le là  
I'm a Gnamayara child
n de, Ɲámayara dénnɛ̀ le là
n le Ɲámayara dénden -È le là
1SG FOC TOPON child -ART FOC LOC
pron prt n.prop n -mrph prt pp
ecouterMK
a, i le Ɲámayara dénnɛ̀ le mu là yan?  
So, you are a child of Gnamaraya?
a, i le Ɲámayara dénnɛ̀ le mu là yan?
a i le Ɲámayara dénden -È le mu là yan
3SG 2SG FOC TOPON child -ART FOC IDENT LOC that
pron pron prt n.prop n -mrph prt cop pp pron
ecouterAlfM
ɛ́ɛy  
yes
ɛ́ɛy
ɛ́ɛy
yes
itj
ecouterMK
ɛ̀nɛ́ɛ̀, dénnɛ̀ i fɛ́n de gɛ́rdi-la tèle kɔ́tɔ brúsa tɔ, si tɛ̀ren-ta háray, i bi wáaɲɛ-la le, úbyàn i si lɔ́gɔ déɲɛ̀n' de bɔ́ɔ-la, i si nɔ́ɔ dóo ɲáafɔɔ-la ma yen wo tɔ?  
What do children do in the bush, do they hunt or pick fruits, can you explain us something about that?
ɛ̀nɛ́ɛ̀, dénnɛ̀ i fɛ́n de gɛ́rdi-la tèle kɔ́tɔ brúsa tɔ, si tɛ̀ren-ta háray, i bi wáaɲɛ-la le, úbyàn i si lɔ́gɔ déɲɛ̀n' de bɔ́ɔ-la, i si nɔ́ɔ dóo ɲáafɔɔ-la ma yen wo tɔ?
ɛ̀nɛ́ɛ̀ dénden -È bi fɛ́n le gɛ́rdi -la tèle kɔ́tɔ búrusa si tɛ̀ren -ta háray i bi wáaɲɛ -la le úbyàn i si lɔ́gɔ dén -È -nù le bɔ́ɔ -la i si nɔ́n dóo ɲáafɔɔ -la ma yen wo
DISC child -ART be what? FOC ETRG.PUL -GER sun under bush in if find -PST.INTR so 2SG be hunt -GER FOC ETRG.FR 2SG POT tree child -ART -PL FOC leave -GER 2SG POT can one explain -GER 1PL for that in
part n -mrph cop pron prt v -mrph n pp n pp conj v -mrph itj pron cop v -mrph prt conj pron pm n n -mrph -mrph prt v -mrph pron pm v n v -mrph pron pp pron pp
ecouterAlfM
ɛ́ɛy  
Yes.
ɛ́ɛy
ɛ́ɛy
yes
itj
ecouterMK
lɔ́gɔ déɲɛ̀ súgè yùman nin yùman de brúsà tɔ, dénnɛ̀ si tága, an si tólon mín nà, a n' a bɔ́ɔ, a n' a dámu?  
What kind of fruits are there in the bush that shildren go and play with and pick and eat?
lɔ́gɔ déɲɛ̀ súgè yùman nin yùman de brúsà tɔ, dénnɛ̀ si tága, an si tólon mín nà, a n' a bɔ́ɔ, a n' a dámu?
lɔ́gɔ dén -È súgu -È yùman nin yùman le búrusa -È dénden -È si tága anu si tólon mín là a ni a bɔ́ɔ a ni a dámu
tree child -ART seed -ART which and which FOC bush -ART in child -ART POT go 3PL POT have.fun which LOC 3SG OPT 3SG leave 3SG OPT 3SG eat
n n -mrph n -mrph adj conj adj prt n -mrph pp n -mrph pm v pron pm v n pp pron pm pron v pron pm pron v
ecouterAlfM
ma mán táa brúsà tɔ, ma ni jáɓɓule bɔ́ɔ, ma ni cúkkɛ bɔ́ɔ, ma si ɛɛ.. fɛ́n kɛɛ tùgun, ma i dɛ́kummɛ, lámapɔɗɛ..  
When we go to the bush, be pick jabbule,..
ma mán táa brúsà tɔ, ma ni jáɓɓule bɔ́ɔ, ma ni cúkkɛ bɔ́ɔ, ma si ɛɛ.. fɛ́n kɛɛ tùgun, ma i dɛ́kummɛ, lámapɔɗɛ..
ma máni tága búrusa -È ma ni jáɓɓule bɔ́ɔ ma ni cúkkɛ bɔ́ɔ ma si ɛɛ fɛ́n kɛɛ tùgun ma bi dɛ́kummɛ lámapɔɗɛ
1PL COND go bush -ART in 1PL OPT tamarind leave 1PL OPT tree leave 1PL POT ur what? this again 1PL be ETRG.PUL ETRG.PUL
pron pm v n -mrph pp pron pm n v pron pm n v pron pm itj pron pron adv pron cop n n
ecouterUK
pɔ̀ɔrɛ́ɛ̀  
caoutchouk
pɔ̀ɔrɛ́ɛ̀
pɔ̀ɔrɛ -È
caoutchouc -ART
n -mrph
ecouterAlfM
a nin pɔ̀ɔrɛ́ɛ̀ a nin làareè, ma s' a fɔ́pu bɔ́ɔ, ma n' a dámu  
caoutchouc and laare, we gather all this and eat.
a nin pɔ̀ɔrɛ́ɛ̀ a nin làareè, ma s' a fɔ́pu bɔ́ɔ, ma n' a dámu
a nin pɔ̀ɔrɛ -È a nin làare -È ma si a főo bɔ́ɔ ma ni a dámu
3SG and caoutchouc -ART 3SG and tree -ART 1PL POT 3SG UNIV leave 1PL OPT 3SG eat
pron conj n -mrph pron conj n -mrph pron pm pron dtm v pron pm pron v
ecouterMK
a nin dɔ̀lɔgáà  
And the dologa-tree.
a nin dɔ̀lɔgáà
a nin dɔ̀lɔgá -È
3SG and tree -ART
pron conj n -mrph
ecouterAlfM
a nin dɔ̀lɔgáà  
And the dologa-tree.
a nin dɔ̀lɔgáà
a nin dɔ̀lɔgá -È
3SG and tree -ART
pron conj n -mrph
ecouterMK
wo ɲɔ́ɔ fɔ́pu i dámu?  
all this can be eaten?
wo ɲɔ́ɔ fɔ́pu i dámu?
wo ɲɔ́ɔ fɔ́pu i dámu?
ecouterAlfM
mhm, fɛ́n síyamannɛ̀nù fɔ́p  
Yes, all the numerous small things.
mhm, fɛ́n síyamannɛ̀nù fɔ́p
mhm fɛ́n síyaman -nden -È -nù főo
yes thing numerous -DIM -ART -PL UNIV
itj n adj -mrph -mrph -mrph dtm
ecouterMK
wonù díi?  
Are they tasty?
wonù díi?
wo -nù díi
that -PL pleasant
pron -mrph adj
ecouterAlfM
ɛ́ɛy  
yes
ɛ́ɛy
ɛ́ɛy
yes
itj
ecouterMK
wo máni wonù bɔ́ɔ brúsà tɔ ɲɔ́ɔ là, wo le dénnɛ̀nù de dɔ́rɔn de wo ma-dɛ̀n-na k' a dámu káa wo i wo la kìnáànù tùgun sànba, kìnáànù tùgun s' a dámu?  
When you pick those in the bush there, is it only you, children who gather together and eat it, or you bring it to your parents, do adults also eat it?
wo máni wonù bɔ́ɔ brúsà ɲɔ́ɔ là, wo le dénnɛ̀nù de dɔ́rɔn de wo ma-dɛ̀n-na k' a dámu káa wo i wo la kìnáànù tùgun sànba, kìnáànù tùgun s' a dámu?
wo máni wo -nù bɔ́ɔ búrusa -È ɲɔ́ɔ là wo le dénden -È -nù le dɔ́rɔn le wo ma- dɛ̀n -la kà a dámu káa wo bi wo la kìna -È -nù tùgun sànba kìna -È -nù tùgun si a dámu
2PL COND that -PL leave bush -ART in that LOC 2PL FOC child -ART -PL FOC only FOC that VERB.PL- gather -GER SEQ 3SG eat or.INTERR 2PL be 2PL POSS old.man -ART -PL again bring.present old.man -ART -PL again POT 3SG eat
pron pm pron -mrph v n -mrph pp pron pp pron prt n -mrph -mrph prt dtm prt pron mrph- v -mrph conj pron v conj pron cop pron conj n -mrph -mrph adv n n -mrph -mrph adv pm pron v
ecouterAlfM
ma mán' a wo.. ma mán làare kán bɔ́ɔ ma si wo ɲɔ́ɔ nàati' anu yen, ɓáyri wo ɲɔ́ɔ díi' an de yen  
When we pick laare (kan - borriwing from French, conjunction "quand"), we give it to them, because they like it
ma mán' a wo.. ma mán làare kán bɔ́ɔ ma si wo ɲɔ́ɔ nàati' anu yen, ɓáyri wo ɲɔ́ɔ díi' an de yen
ma máni a wo ma máni làare kán bɔ́ɔ ma si wo ɲɔ́ɔ nàati anu yen ɓáyri wo ɲɔ́ɔ díi anu le yen
1PL COND 3SG that 1PL COND tree neck leave 1PL POT that that bring 3PL for because that that pleasant 3PL FOC for
pron pm pron pron pron pm n n v pron pm pron pron v pron pp conj pron pron adj pron prt pp
ecouterMK
ɛɛ wo mán làareè bɔ́ɔ wo si dóè dámu brúsà tɔ, wo si dóè nàati kìnáànù yen, dɔ́nk kìnáànù tùgun si wo ɲɔ́ɔ dámu  
When you pick laree, you eat some of it in the bush, and you bring some of it to your parents, so parents can also eat it
ɛɛ wo mán làareè bɔ́ɔ wo si dóè dámu brúsà tɔ, wo si dóè nàati kìnáànù yen, dɔ́nk kìnáànù tùgun si wo ɲɔ́ɔ dámu
ɛɛ wo máni làare -È bɔ́ɔ wo si dóo -È dámu búrusa -È wo si dóo -È nàati kìna -È -nù yen dɔ́nk kìna -È -nù tùgun si wo ɲɔ́ɔ dámu
ur 2PL COND tree -ART leave 2PL POT one -ART eat bush -ART in 2PL POT one -ART bring elder -ART -PL for ETRG.FR old.man -ART -PL again POT that that eat
itj pron pm n -mrph v pron pm n -mrph v n -mrph pp pron pm n -mrph v adj -mrph -mrph pp itj n -mrph -mrph adv pm pron pron v
ecouterAlfM
ɛ́ɛy  
Yes.
ɛ́ɛy
ɛ́ɛy
yes
itj
ecouterMK
ɛɛ wo béle pɔ̀ɔrɛ́ɛ̀ ɔn bɔ́ɔ-la kà kìnáànù sànba?  
Don't you give poopre to your parents?
ɛɛ wo béle pɔ̀ɔrɛ́ɛ̀ ɔn bɔ́ɔ-la kà kìnáànù sànba?
ɛɛ wo béle pɔ̀ɔrɛ -È ɔn bɔ́ɔ -la kà kìna -È -nù sànba
ur 2PL COP.NEG caoutchouc -ART DISC leave -GER SEQ elder -ART -PL bring.present
itj pron cop n -mrph part v -mrph conj adj -mrph -mrph n
ecouterAlfM
á, ma si pɔ̀ɔrɛ́ɛ̀ bɔ́ɔ, ma mán pɔ̀ɔrɛ́ɛ̀ kán bɔ́ɔ, ma y' a nàati-la le bón dáà là, kà nɛ̀tɛ sógin, k' a láa wo ɲɔ́ɔ tɔ  
When we pick poore, we take it home and mix it with nere, and put it there
á, ma si pɔ̀ɔrɛ́ɛ̀ bɔ́ɔ, ma mán pɔ̀ɔrɛ́ɛ̀ kán bɔ́ɔ, ma y' a nàati-la le bón dáà là, kà nɛ̀tɛ sógin, k' a láa wo ɲɔ́ɔ
áwà ma si pɔ̀ɔrɛ -È bɔ́ɔ ma máni pɔ̀ɔrɛ -È kán bɔ́ɔ ma bi a nàati -la le bón dáa -È là kà nɛ̀tɛ sógin kà a láa wo ɲɔ́ɔ
well 1PL POT caoutchouc -ART leave 1PL COND caoutchouc -ART neck leave 1PL be 3SG bring -GER FOC house mouth -ART LOC SEQ nete get.mixed.up SEQ 3SG lie that that in
itj pronpm n -mrph v pron pm n -mrph n v pron cop pron v -mrph prt n n -mrph pp conj n v conj pron n pron pron pp
ecouterMK
yɔ̀ɔ, já lɔ́gɔ déɲɛ̀ dóè tùgun ɲɔ́ɔ là mín tɔ́gɔ nɛ̀tɛ, wo si wo tùgun bɔ́ɔ. wo mán nɛ̀tɛ́ɛ̀ wo bɔ́ɔ, wo i wo.. a y' a fóroɲɛ̀ le búutɔ, káa a i wo ɲàâ le gbɛ́ɛma?  
The fruit which is called nete, you pick it too. When you pick nete, is it in a shell, or is it free of shell?
yɔ̀ɔ, já lɔ́gɔ déɲɛ̀ dóè tùgun ɲɔ́ɔ là mín tɔ́gɔ nɛ̀tɛ, wo si wo tùgun bɔ́ɔ. wo mán nɛ̀tɛ́ɛ̀ wo bɔ́ɔ, wo i wo.. a y' a fóroɲɛ̀ le búutɔ, káa a i wo ɲàâ le gbɛ́ɛma?
yɔ̀ɔ já lɔ́gɔ dén -È dóo -È tùgun ɲɔ́ɔ là mín tɔ́gɔ nɛ̀tɛ wo si wo tùgun bɔ́ɔ wo máni nɛ̀tɛ wo bɔ́ɔ wo bi wo a bi a fóron -È le búutɔ káa a bi wo ɲàa -È le gbɛ́ɛ -ma
well DISC tree child -ART one -ART again that LOC which name nete 2PL POT that again leave 2PL COND nete that leave 2PL be that 3SG be 3SG rind -ART FOC in or.INTERR 3SG be that manner -ART FOC be.clean -ADJ
itj disc n n -mrph n -mrph adv pron pp n n n pron pm pron adv v pron pm n pron v pron cop pron pron cop pron n -mrph prt pp conj pron cop pron n -mrph prt v -mrph
ecouterAlfM
wo y' a fóroɲɛ̀ le búutɔ, k' a la-fàra, k' a dámu  
It' s in a shell, you tear it and you eat it.
wo y' a fóroɲɛ̀ le búutɔ, k' a la-fàra, k' a dámu
wo bi a fóron -È le búutɔ kà a la- fàra kà a dámu
that be 3SG rind -ART FOC in SEQ 3SG CAUS- garden SEQ 3SG eat
pron cop pron n -mrph prt pp conj pron mrph- n conj pron v
ecouterMK
wo mán nàa won' nɛ̀tɛ́ɛ̀ la-fàra k' a wɔ́tɔ, kà a láa míranden tɔ, kà a sógin kà pɔ̀ɔrɛ́ɛ̀ láa a tɔ nɛ́ɛ̀?  
When you shell the nete, you put it into a small bawl, and mix it with water and put there poore
wo mán nàa won' nɛ̀tɛ́ɛ̀ la-fàra k' a wɔ́tɔ, kà a láa míranden tɔ, kà a sógin kà pɔ̀ɔrɛ́ɛ̀ láa a nɛ́ɛ̀?
wo máni nàa wo -nù nɛ̀tɛ la- fàra kà a wɔ́tɔ kà a láa míran -nden kà a sógin kà pɔ̀ɔrɛ -È láa a nɛ́ɛ̀
that COND come that -PL nete CAUS- garden SEQ 3SG scratch SEQ 3SG lie bowl -DIM in SEQ 3SG get.mixed.up SEQ caoutchouc -ART lie 3SG in EMPH
pron pm v pron -mrph n mrph- n conj pron v conj pron n n -mrph pp conj pron v conj n -mrph n pron pp part
ecouterAlfM
ɛ́ɛy  
Yes.
ɛ́ɛy
ɛ́ɛy
yes
itj
ecouterMK
wo n' a mìn?  
And do you drink it?
wo n' a mìn?
wo ni a mìn
2PL OPT 3SG drink
pron pm pron v
ecouterMK
wo máni wúli a mìn-na, wo y' an de nin a kólo le lákùnun-na, káa wo y' a kólèn' na-bɔ́ɔ-la le?  
When you're ready to drink it, do you swallow it with seeds or do you remove the its seeds?
wo máni wúli a mìn-na, wo y' an de nin a kólo le lákùnun-na, káa wo y' a kólèn' na-bɔ́ɔ-la le?
wo máni wúli a mìn -la wo bi anu le nin a kólo le lákùnun -la káa wo bi a kólo -È -nù la- bɔ́ɔ -la le
2PL COND get.up 3SG drink -GER 2PL be 3PL FOC and 3SG bone FOC swallow -GER or.INTERR 2PL be 3SG bone -ART -PL CAUS- leave -GER FOC
pron pm v pron v -mrph pron cop pron prt conj pron n prt v -mrph conj pron cop pron n -mrph -mrph mrph- v -mrph prt
ecouterAlfM
ma n' a múyitɛ, ma n' a kólèn na-bɔ́ɔ  
we suck it, we remove the seeds
ma n' a múyitɛ, ma n' a kólèn na-bɔ́ɔ
ma ni a múyitɛ ma ni a kólo -È -nù la- bɔ́ɔ
1PL OPT 3SG suck 1PL OPT 3SG bone -ART -PL CAUS- leave
pron pm pron v pron pm pron n -mrph -mrph mrph- v
ecouterMK
háa wo n' a múyitɛ, wo n' a kólèn' na-bɔ́ɔ?  
So, you suck it and you remove the grains?
háa wo n' a múyitɛ, wo n' a kólèn' na-bɔ́ɔ?
háa wo ni a múyitɛ wo ni a kólo -È -nù la- bɔ́ɔ
as.far.as 2PL OPT 3SG suck 2PL OPT 3SG bone -ART -PL CAUS- leave
conj pron pm pron v pron pm pron n -mrph -mrph mrph- v
ecouterAlfM
ɛ́ɛyi  
Yes
ɛ́ɛyi
ɛ́ɛy
yes
itj
ecouterMK
a kólè wonù y' a làfíli-la le, káa wonù tùgun i kɛ́ɛ-la fɛ́n de là?  
and the grains, they're thrown away, or theres' something made with them?
a kólè wonù y' a làfíli-la le, káa wonù tùgun i kɛ́ɛ-la fɛ́n de là?
a kólo -È wo -nù bi a làfíli -la le káa wo -nù tùgun bi kɛ́ɛ -la fɛ́n le là
3SG bone -ART that -PL be 3SG throw -GER FOC or.INTERR that -PL again be do -GER what? FOC LOC
pron n -mrph pron -mrph cop pron v -mrph prt conj pron -mrph adv cop v -mrph pron prt pp
ecouterAlfM
wonù tùgun i làfíli-la le, wonù mán nàfíli, dóonù ni fɛ́tɛn an ɲɛ̀tɛ yen, dóon ni tòli  
they're thrown away, when they're thrown away, some grow and others rot.
wonù tùgun i làfíli-la le, wonù mán nàfíli, dóonù ni fɛ́tɛn an ɲɛ̀tɛ yen, dóon ni tòli
wo -nù tùgun bi làfíli -la le wo -nù máni làfíli dóo -nù ni fɛ́tɛn anu ɲɛ̀tɛ yen dóo -nù ni tòli
that -PL again be throw -GER FOC that -PL COND throw one -PL OPT grow 3PL oneself for one -PL OPT rot
pron -mrph adv cop v -mrph prt pron -mrph pm v n -mrph pm v pron n pp n -mrph pm v
ecouterMK
áa ma y' a mɛ́n-na, kìnáà dóonù tùgun y' a fɔ́ɔ-la nun, kó i mán nɛ̀tɛ́ɛ̀ mìn, i n' a kólè la-bɔ́ɔ, kó i n' a làmara, i n' a kólè máyìta, máa i n' a kɛ́ɛ súnbara là  
We understand, some people told that when you've drunk the nete, you take it's seeds, you keep it and you sell it, or you make sunbara from it
áa ma y' a mɛ́n-na, kìnáà dóonù tùgun y' a fɔ́ɔ-la nun, kó i mán nɛ̀tɛ́ɛ̀ mìn, i n' a kólè la-bɔ́ɔ, kó i n' a làmara, i n' a kólè máyìta, máa i n' a kɛ́ɛ súnbara là
áwà ma bi a mɛ́n -la kìna -È dóo -nù tùgun bi a fɔ́ɔ -la nun kó i máni nɛ̀tɛ mìn i ni a kólo -È la- bɔ́ɔ kó i ni a làmara i ni a kólo -È máyìta máa i ni a kɛ́ɛ súnbara là
well 1PL be 3SG hear -GER old.man -ART one -PL again be 3SG say -GER RETR say 2SG COND nete drink 2SG OPT 3SG bone -ART CAUS- leave say 2SG OPT 3SG hide 2SG OPT 3SG bone -ART sell or 2SG OPT 3SG do spices LOC
itj pron cop pron v -mrph n -mrph n -mrph adv cop pron v -mrph prt v pron pm n v pron pm pron n -mrph mrph- v v pron pm pron v pron pm pron n -mrph v conj pron pm pron v n pp
ecouterMK
wo tùgun i kɛ́ɛ-la?  
And this also is this done?
wo tùgun i kɛ́ɛ-la?
wo tùgun bi kɛ́ɛ -la
2PL again be do -GER
pron adv cop v -mrph
ecouterAlfM
ɛ́ɛy  
yes
ɛ́ɛy
ɛ́ɛy
yes
itj
ecouterMK
a i kɛ́ɛ-la súnbarà là?  
is it made into sunbara (space)?
a i kɛ́ɛ-la súnbarà là?
a bi kɛ́ɛ -la súnbara -È là
3SG be do -GER spices -ART LOC
pron cop v -mrph n -mrph pp
ecouterAlfM
ɛ́ɛy  
yes
ɛ́ɛy
ɛ́ɛy
yes
itj
ecouterMK
mhm  
mhm
mhm
yes
itj
ecouterAlfM
wo tùgun láa màaféè tɔ  
it's put into sauce
wo tùgun láa màaféè
wo tùgun láa màafi -È
that again lie sauce -ART in
pron adv n n -mrph pp
ecouterMK
áwà  
Well
áwà
áwà
well
itj
ecouterAlfM
k' a tùgu, k' a láa màaféè tɔ  
it's pounded and put into sauce
k' a tùgu, k' a láa màaféè
kà a tùgu kà a láa màafi -È
SEQ 3SG pound SEQ 3SG lie sauce -ART in
conj pron v conj pron n n -mrph pp
ecouterMK
ɛɛ.. wo béle tólon fɛ́n wo la-dáa-la brúsà tɔ ɲɔ́ɔ là, wo mán tága, wo béle lóori la-dáa-la, wo béle gírigiri la-dáa-la, wo béle ŋáraŋara la-dáa-la?  
Don't you make any games there in the bush, don't you slide, don't you make swings ..
ɛɛ.. wo béle tólon fɛ́n wo la-dáa-la brúsà ɲɔ́ɔ là, wo mán tága, wo béle lóori la-dáa-la, wo béle gírigiri la-dáa-la, wo béle ŋáraŋara la-dáa-la?
ɛɛ wo béle tólon fɛ́n wo la- dáa -la búrusa -È ɲɔ́ɔ là wo máni tága wo béle lóori la- dáa -la wo béle gírigiri la- dáa -la wo béle ŋáraŋara la- dáa -la
ur 2PL COP.NEG have.fun thing that CAUS- make -GER bush -ART in that LOC 2PL COND go 2PL COP.NEG ETRG.PUL CAUS- make -GER 2PL COP.NEG slides CAUS- make -GER 2PL COP.NEG slides CAUS- make -GER
itj pron cop v n pron mrph- v -mrph n -mrph pp pron pp pron pm v pron cop n mrph- v -mrph pron cop n mrph- v -mrph pron cop v mrph- v -mrph
ecouterAlfM
?? ma i ŋáraŋara la-dáa-la  
We do make slides.
?? ma i ŋáraŋara la-dáa-la
?? ma bi ŋáraŋara la- dáa -la
***1PL be slides CAUS- make -GER
***pron cop v mrph- v -mrph
ecouterAlfM
ma i ŋáraŋara la-dáa kɔ̀nkɛ́ɛ̀ là  
We do slides in the mountains.
ma i ŋáraŋara la-dáa kɔ̀nkɛ́ɛ̀ là
ma si ŋáraŋara la- dáa kɔ̀nkɔ -È là
1PL if slides CAUS- make mountain -ART LOC
pron conj v mrph- v n -mrph pp
ecouterAlfM
ma si lɛ́ɛrènù kìti brúsà tɔ, ma ni ma lɛ́ɛri a là  
We make swings in the bush, and we swing on it.
ma si lɛ́ɛrènù kìti brúsà tɔ, ma ni ma lɛ́ɛri a là
ma si lɛ́ɛri -È -nù kìti búrusa -È ma ni ma lɛ́ɛri a là
1PL POT swing -ART -PL tie bush -ART in 1PL OPT 1PL swing 3SG LOC
pron pm v -mrph -mrph v n -mrph pp pron pm pron v pron pp
ecouterMK
áa lɛ́ɛri wo, n k' a lɔ́n, dénnɛ̀n i wo kìti-la lɔ́gɛ̀ là le, nɔ́nbɔ kélen pée kà i sìgi' a kùn ma  
This swing, I know it, children attach it to a tree, only one liana, and sit on it,
áa lɛ́ɛri wo, n k' a lɔ́n, dénnɛ̀n i wo kìti-la lɔ́gɛ̀ là le, nɔ́nbɔ kélen pée kà i sìgi' a kùn ma
áwà lɛ́ɛri wo n kà a lɔ́n dénden -È -nù bi wo ka lɔ́gɔ -È là le nɔ́nbɔ kélen pée kà i sìgi a kùn ma
well swing that 1SG SEQ 3SG know child -ART -PL be that PST.TR tree -ART LOC FOC liana one only SEQ REFL sit 3SG head to
itj v pron pron conj pron v n -mrph -mrph cop pron pm n -mrph pp prt n num det conj pron v pron n pp
ecouterMK
kà gbɔ́linnɛ̀ la-dáa kà i ɲɔ̀gɔn nàfíli, i n' a wà nɛ́ɛ̀?  
and make with a tree branch, and push each other so that ou fly, right?
kà gbɔ́linnɛ̀ la-dáa kà i ɲɔ̀gɔn nàfíli, i n' a wà nɛ́ɛ̀?
kà gbɔ́lin -nden -È la- dáa kà i ɲɔ̀gɔn làfíli i ni a wà nɛ́ɛ̀
SEQ branch -DIM -ART CAUS- make SEQ REFL the.same throw 2SG OPT 3SG go EMPH
conj n -mrph -mrph mrph- v conj pron n v pron pm pron v part
ecouterAlfM
ɛ́ɛy kà ɲɔ̀gɔn na-tùntun  
Yes and to push each other.
ɛ́ɛy kà ɲɔ̀gɔn na-tùntun
ɛ́ɛy ka ɲɔ̀gɔn la- tùntun
yes PST.TR the.same CAUS- push
itj pm n mrph- v
ecouterMK
ɛɛ, ŋáraŋara wo ɲɔ́ɔ wo i lɔ́gɔnden de lɛ́sɛ-la, kómin sángbalimanden, wo ni yɛ̀lɛ a fɛ kɔ̀nkɛ́ɛ̀ là  
This swing is made by planing a plank, it's like thunder (sound), you go with it up a mountain
ɛɛ, ŋáraŋara wo ɲɔ́ɔ wo i lɔ́gɔnden de lɛ́sɛ-la, kómin sángbalimanden, wo ni yɛ̀lɛ a kɔ̀nkɛ́ɛ̀ là
ɛɛ ŋáraŋara wo ɲɔ́ɔ wo bi lɔ́gɔ -nden le lɛ́sɛ -la kómin sángbalima -nden wo ni yɛ̀lɛ a kɔ̀nkɔ -È là
ur slides that that 2PL be tree -DIM FOC plane -GER how thunder -DIM 2PL OPT rise 3SG with mountain -ART LOC
itj v pron pron pron cop n -mrph prt v -mrph adv n -mrph pron pm v pron pp n -mrph pp
ecouterMK
dóo n' a sìgi wo n' a pùse, a ni jìgi kɔ̀nkɛ́ɛ̀ là wrrr wo le tɔ́gɔ ŋáraŋara  
One of you sits on it, you push him, and he goes down the mountain, werrr, this is called ngarangara
dóo n' a sìgi wo n' a pùse, a ni jìgi kɔ̀nkɛ́ɛ̀ là wrrr wo le tɔ́gɔ ŋáraŋara
dóo ni a sìgi wo ni a pùse a ni jìgi kɔ̀nkɔ -È là wrrr wo le tɔ́gɔ ŋáraŋara
one OPT 3SG sit 2PL OPT 3SG ETRG.FR 3SG OPT descend mountain -ART LOC ONOMAT that FOC name slides
n pm pron v pron pm pron v pron pm v n -mrph pp onomat pron prt n v
ecouterAlfM
ɛ́ɛy  
yes
ɛ́ɛy
ɛ́ɛy
yes
itj
ecouterMK
wo nɔn, wo máni bòri wo tɔ, wo i wo mágba-la?  
When you slide down with it, do you hurt yourselves?
wo nɔn, wo máni bòri wo tɔ, wo i wo mágba-la?
wo nɔn wo máni bòri wo wo bi wo mágba -la
2PL but 2PL COND run that in 2PL be 2PL wound -GER
pron itj pron pm v pron pp pron cop pron v -mrph
ecouterAlfM
á, si i máa kɛ́ɛ hàkkíli là, i mán bòyi i s' i mágba  
If you don't do it cleverly, when you fall, you would hurt yourself
á, si i máa kɛ́ɛ hàkkíli là, i mán bòyi i s' i mágba
áwà si i máa kɛ́ɛ hàkkíli là i máni bòyi i si i mágba
well if 2SG NEG.COP do intelligence LOC 2SG COND fall 2SG POT 2SG wound
itj conj pron cop v n pp pron pm v pron pm pron v
ecouterMK
a i wo la kùrséènù fára-la káa a béle dóo la kùrséè fára-la?  
does it tear your trousers or it doesn't?
a i wo la kùrséènù fára-la káa a béle dóo la kùrséè fára-la?
a bi wo la kùrsu -È -nù fára -la káa a béle dóo la kùrsu -È fára -la
3SG be 2PL POSS trousers -ART -PL tear -GER or.INTERR 3SG COP.NEG one POSS trousers -ART tear -GER
pron cop pron conj n -mrph -mrph v -mrph conj pron cop n conj n -mrph v -mrph
ecouterAlfM
kùrséè júè fóo si maɲími  
The back part of the pants would tear all over
kùrséè júè fóo si maɲími
kùrsu -È júu -È főo si ma- ɲími
trousers -ART trunk -ART UNIV POT VERB.PL- crack
n -mrph n -mrph dtm pm mrph- v
ecouterMK
?? jùléè  
?? jùléè
?? jùléè
ecouterMK
kùrséè wo nɔn nin júè ma-ɲími-la wo ɲàâ, wo i kùrséè wonù sɔ̀tɔ-la káma, wo la kìnáàn' de kùrséè wonù sàn-na wo yen, káa wo le le kùrséè sàn-na wo ɲɛ̀tɛ yen?  
The back of the trousers would tear all over thus. How do you get these trousers, do your parents buy the trousers for you, or do you buy it yourselves?
kùrséè wo nɔn nin júè ma-ɲími-la wo ɲàâ, wo i kùrséè wonù sɔ̀tɔ-la káma, wo la kìnáàn' de kùrséè wonù sàn-na wo yen, káa wo le le kùrséè sàn-na wo ɲɛ̀tɛ yen?
kùrsu -È wo nɔn nin júu -È ma- ɲími -la wo ɲàa -È wo bi kùrsu -È wo -nù sɔ̀tɔ -la káma wo la kìna -È -nù le kùrsu -È wo -nù sàn -la wo yen káa wo le le kùrsu -È sàn -la wo ɲɛ̀tɛ yen
trousers -ART that but and trunk -ART VERB.PL- crack -GER that manner -ART 2PL be trousers -ART 2PL -PL get -GER how 2PL POSS old.man -ART -PL FOC trousers -ART that -PL buy -GER 2PL for or.INTERR 2PL FOC FOC trousers -ART buy -GER 2PL oneself for
n -mrph pron itj conj n -mrph mrph- v -mrph pron n -mrph pron cop n -mrph pron -mrph v -mrph adv pron conj n -mrph -mrph prt n -mrph pron -mrph v -mrph pron pp conj pron prt prt n -mrph v -mrph pron n pp
ecouterAlfM
á! ma la kìnáàn' de y' a sàn-na ma yen  
it's our parents who buy it for us
á! ma la kìnáàn' de y' a sàn-na ma yen
áwà ma la kìna -È -nù le bi a sàn -la ma yen
well 1PL POSS old.man -ART -PL FOC be 3SG buy -GER 1PL for
itj pron conj n -mrph -mrph prt cop pron v -mrph pron pp
ecouterMK
wo máa..  
You..
wo máa..
wo máa
2PL NEG.COP
pron cop
ecouterAlfM
kɔ̀nɔ wáttin tɔ, ma si fúur láa ma ɲɛ̀tɛ yen, ma n' a sàn ma ɲɛ̀tɛ yen  
But sometimes we make ourselve the coal and we buy it for ourselves.
kɔ̀nɔ wáttin tɔ, ma si fúur láa ma ɲɛ̀tɛ yen, ma n' a sàn ma ɲɛ̀tɛ yen
kɔ̀nɔ wáatu -nù ma si fúur láa ma ɲɛ̀tɛ yen ma ni a sàn ma ɲɛ̀tɛ yen
but time -PL in 1PL POT coal lie 1PL oneself for 1PL OPT 3SG buy 1PL oneself for
conj n -mrph pp pron pm n n pron n pp pron pm pron v pron n pp
ecouterMK
ɛɛ wo máni kùrséè wonù nɔn fára,  
when you've torn your trousers,
ɛɛ wo máni kùrséè wonù nɔn fára,
ɛɛ wo máni kùrsu -È wo -nù nɔn fára
ur 2PL COND trousers -ART that -PL but tear
itj pron pm n -mrph pron -mrph itj v
ecouterMK
wo tɔ̀nɛ́ɛ̀ le kɛ́ɛ-la wo ma, káa tɔ́rɔya le kɛ́ɛ-la wo ma?  
is it good for you or is it bad for you?
wo tɔ̀nɛ́ɛ̀ le kɛ́ɛ-la wo ma, káa tɔ́rɔya le kɛ́ɛ-la wo ma?
wo tɔ̀nɔ -È le kɛ́ɛ -la wo ma káa tɔ́rɔya le kɛ́ɛ -la wo ma
2PL profit -ART FOC do -GER that to or.INTERR difficulty FOC do -GER that to
pron n -mrph prt v -mrph pron pp conj n prt v -mrph pron pp
ecouterAlfM
tɔ́rɔya le kɛ́ɛ-la ma ma  
It is bad for us.
tɔ́rɔya le kɛ́ɛ-la ma ma
tɔ́rɔya le kɛɛ ma ma
difficulty FOC this 1PL to
n prt pron pron pp
ecouterMK
áa kùrséènù máni fàra, wo tɔ́rɔya le kɛ́ɛ-la wo ma  
when you tear your trousers, it's bad for you?
áa kùrséènù máni fàra, wo tɔ́rɔya le kɛ́ɛ-la wo ma
áwà kùrsu -È -nù máni fàra wo tɔ́rɔya le kɛɛ wo ma
well trousers -ART -PL COND garden 2PL difficulty FOC this that to
itj n -mrph -mrph pm n pron n prt pron pron pp
ecouterAlfM
ɛ́ɛy  
Yes.
ɛ́ɛy
ɛ́ɛy
yes
itj
ecouterMK
mɔ̀gɔn nɔn si kùrsi fàra bìla i n' i matágaman, káa i tée kùrsi fàra bìla i ni i matágaman?  
Can one wear torn trousers and walk around or cannot one do it?
mɔ̀gɔn nɔn si kùrsi fàra bìla i n' i matágaman, káa i tée kùrsi fàra bìla i ni i matágaman?
mɔ̀gɔ -nù nɔn si kùrsu fàra bìla i ni i ma- tágaman káa i tée kùrsu fàra bìla i ni i ma- tágaman
man -PL but POT trousers garden wear 2SG OPT 2SG VERB.PL- walk or.INTERR 2SG NEG.POT trousers garden wear 2SG OPT 2SG VERB.PL- walk
n -mrph itj pm n n v pron pm pron mrph- v conj pron pm n n v pron pm pron mrph- v
ecouterAlfM
á, s' a fìlaɲɔgɛ̀ bi, dóè mán' fàra i bi dóè le bìla-la, i n' i matágaman wo ɲɔ́ɔ fɛ, kɔ̀nɔ a fóo mán fàra, i n' i wàkkilɛ i ni bɔ́ɔ a fɛ  
if you have a second one, when the other is torn you put on the second one and walk with it, but when all are torn, you'll have to be contented wiht it you go out in it
á, s' a fìlaɲɔgɛ̀ bi, dóè mán' fàra i bi dóè le bìla-la, i n' i matágaman wo ɲɔ́ɔ fɛ, kɔ̀nɔ a fóo mán fàra, i n' i wàkkilɛ i ni bɔ́ɔ a
áwà si a fìla -ɲɔgɔ -È bi dóo -È máni fàra i bi dóo -È le bìla -la i ni i ma- tágaman wo ɲɔ́ɔ kɔ̀nɔ a főo máni fàra i ni i wàkkilɛ i ni bɔ́ɔ a
well if 3SG two -ORDINAL -ART be one -ART COND garden 2SG be one -ART FOC wear -GER 2SG OPT 2SG VERB.PL- walk that that with but 3SG UNIV COND garden 2SG OPT 2SG be.courageous 2SG OPT leave 3SG with
itj conj pron num -mrph -mrph cop n -mrph pm n pron cop n -mrph prt v -mrph pron pm pron mrph- v pron pron pp conj pron dtm pm n pron pm pron v pron pm v pron pp
ecouterMK
ahaa, kɔ̀nɔ, wo bát' a lɔ́n, dóo déndeya le wo la-bòri-la ŋáraŋara wo là, sìnáa ɗún wo bát' a lɔ́n a máa ɲìn nɛ́ɛ̀?  
You know that it's you childishness that makes you play ngarangara, otherwise you know that it's not good, right?
ahaa, kɔ̀nɔ, wo bát' a lɔ́n, dóo déndeya le wo la-bòri-la ŋáraŋara wo là, sìnáa ɗún wo bát' a lɔ́n a máa ɲìn nɛ́ɛ̀?
kɔ̀nɔ wo báti a lɔ́n dóo dénden -È le wo la- bòri -la ŋáraŋara wo là sìnáa ɗún wo báti a lɔ́n a máa ɲìn nɛ́ɛ̀
a! but 2PL PRF 3SG know one child -ART FOC that CAUS- run -GER slides that LOC otherwise this 2PL PRF 3SG know 3SG NEG.COP be.good EMPH
itj conj pron pm pron v n n -mrph prt pron mrph- v -mrph v pron pp conj dtm pron pm pron v pron cop v part
ecouterAlfM
mhm  
Yes.
mhm
mhm
yes
itj
ecouterMK
áwà, ngàsi  
Okay.
áwà, ngàsi
áwà gàsi
well soit
itj itj
ecouterAlfM
wáati mán kée tùgun ma i wùléèn tàa, ma n' a wà brúsà tɔ  
Sometimes whe take dogs and go to the bush
wáati mán kée tùgun ma i wùléèn tàa, ma n' a wà brúsà
wáatu máni kée tùgun ma bi wùlu -È -nù tàa ma ni a wà búrusa -È
time COND arrive again 1PL be dog -ART -PL take 1PL OPT 3SG go bush -ART in
n pm v adv pron cop n -mrph -mrph v pron pm pron v n -mrph pp
ecouterAlfM
ma n' kɛ̀rɛn bìta, tɔ́rɔwa, kùla, máa a nɔ́nɛ fóo, ma n' nàa, ma n' a tábi ma n' a dámu  
we catch squirels, rats, monkeys, all kinds of it, we go, we prepare it, we eat it
ma n' kɛ̀rɛn bìta, tɔ́rɔwa, kùla, máa a nɔ́nɛ fóo, ma n' nàa, ma n' a tábi ma n' a dámu
ma ni kɛ̀rɛn bìta tɔ́rɔwa kùla máa a nɔ́nɛ főo ma ni nàa ma ni a tábi ma ni a dámu
1PL OPT squirrel seize rat monkey or 3SG type UNIV 1PL OPT come 1PL OPT 3SG cook 1PL OPT 3SG eat
pron pm n v n n conj pron n dtm pron pm v pron pm pron v pron pm pron v
ecouterMK
áwà, kó, wo mán tága brúsà tɔ, wo si ɛɛ.. tɔ́rɔwa bìta, kɛ̀rɛ́ɲɛ̀, kùlaà, wo n' a dámu  
when you go to the bush, you catch rats, squirrels, monkeys, you eat it
áwà, kó, wo mán tága brúsà tɔ, wo si ɛɛ.. tɔ́rɔwa bìta, kɛ̀rɛ́ɲɛ̀, kùlaà, wo n' a dámu
áwà kó wo máni tága búrusa -È wo si ɛɛ tɔ́rɔwa bìta kɛ̀rɛn -È kùla -È wo ni a dámu
well say 2PL COND go bush -ART in 2PL POT ur rat seize squirrel -ART monkey -ART 2PL OPT 3SG eat
itj v pron pm v n -mrph pp pron pm itj n v n -mrph n -mrph pron pm pron v
ecouterMK
ɛɛ Sɔ̀lɔ́ Kámara, tàna máa tèle?  
Solo Kamara, how was your day?
ɛɛ Sɔ̀lɔ́ Kámara, tàna máa tèle?
ɛɛ Sɔ̀lɔ́ Kámara tàna máa télen
ur NOM.M NOM.CL trouble NEG.COP spend.the.day
itj n.prop n.prop n cop v
ecouterSolK
nfásala  
Fine, thanks God.
nfásala
nfásala
thanks.to.God
itj
ecouterMK
tàna béle ɲɔ́ɔ là?  
Is everything allright?
tàna béle ɲɔ́ɔ là?
tàna béle ɲɔ́ɔ là
trouble COP.NEG that LOC
n cop pron pp
ecouterSolK
ɛ́ɛyi  
Yes.
ɛ́ɛyi
ɛ́ɛy
yes
itj
ecouterMK
i le Sɔ̀lɔ́ i ka pírikè la-sìgéè le lɔ́n brúsa tɔ, káa i le ka wáaɲɛ̀ le lɔ́n brúsà kɔ́tɔ?  
Do you know how to traps in the bush or doyou know how to hunt in the bush?
i le Sɔ̀lɔ́ i ka pírikè la-sìgéè le lɔ́n brúsa tɔ, káa i le ka wáaɲɛ̀ le lɔ́n brúsà kɔ́tɔ?
i le Sɔ̀lɔ́ i ka píriki -È la- sìgi -È le lɔ́n búrusa káa i le ka wáaɲɛ -È le lɔ́n búrusa -È kɔ́tɔ
2SG FOC NOM.M 2SG PST.TR trap -ART CAUS- sit -ART FOC know bush in or.INTERR 2SG FOC PST.TR hunt -ART FOC know bush -ART under
pron prt n.prop pron pm n -mrph mrph- v -mrph prt v n pp conj pron prt pm v -mrph prt v n -mrph pp
ecouterSolK
ma i pírikè la-sìgi, a mán nàa, a ni wòléè bìta, a nin gànbɔɛ̀nù  
We set traps, when it happesn, it catches partriges and the ganbo-birds.
ma i pírikè la-sìgi, a mán nàa, a ni wòléè bìta, a nin gànbɔɛ̀nù
ma si píriki -È la- sìgi a máni nàa a ni wòlo -È bìta a nin gànbɔ -È -nù
1PL POT trap -ART CAUS- sit 3SG COND come 3SG OPT franconlin -ART seize 3SG and bird -ART -PL
pron pm n -mrph mrph- v pron pm v pron pm n -mrph v pron conj n -mrph -mrph
ecouterSolK
a nin tùgun, ma i wáaɲɛ  
and we also hunt
a nin tùgun, ma i wáaɲɛ
a nin tùgun ma si wáaɲɛ
3SG and again 1PL POT hunt
pron conj adv pron pm v
ecouterMK
wo.. wo ni pírikè la-sìgi, wo ni wɔ́ntɛrɛ̀nù bìta, gànbɔɛ̀, wòléè  
you put traps, you catch wontere, ganbue, wole.
wo.. wo ni pírikè la-sìgi, wo ni wɔ́ntɛrɛ̀nù bìta, gànbɔɛ̀, wòléè
wo wo ni píriki -È la- sìgi wo ni wɔ́ntɛrɛ bìta gànbɔ -È wòlo -È
2PL 2PL OPT trap -ART CAUS- quantity 2PL OPT bird seize bird -ART franconlin -ART
pron pron pm n -mrph mrph- n pron pm n v n -mrph n -mrph
ecouterMK
pírikè wo, wo i la-sìgi-la káma?  
These traps, how are they made?
pírikè wo, wo i la-sìgi-la káma?
píriki -È wo wo bi la- sìgi -la káma
trap -ART that 2PL be CAUS- sit -GER how
n -mrph pron pron cop mrph- v -mrph adv
ecouterSolK
ma i lɔ́gɔnden de tàa-la, i n' a típpɛ pán nɛ́tɔ, i n' a típpɛ pán nɛ́tɔ, i ni pírikè tàa i n' a kìti i n' a la-yáagɛ an tɛ́ɛma ɲɔ́ɔ  
We take the sticks, you put them there, you put them there, you attach the trap (a rope with a loop) to it and you distribute them (the ropes)
ma i lɔ́gɔnden de tàa-la, i n' a típpɛ pán nɛ́tɔ, i n' a típpɛ pán nɛ́tɔ, i ni pírikè tàa i n' a kìti i n' a la-yáagɛ an tɛ́ɛma ɲɔ́ɔ
ma bi lɔ́gɔ -nden le tàa -la i ni a típpɛ pán nɛ́tɔ i ni a típpɛ pán nɛ́tɔ i ni píriki -È tàa i ni a kìti i ni a la- yáagɛ anu tɛ́ɛma ɲɔ́ɔ
1PL be tree -DIM FOC take -GER 2SG OPT 3SG stick.in there in 2SG OPT 3SG stick.in there in 2SG OPT trap -ART take 2SG OPT 3SG tie 2SG OPT 3SG CAUS- become.big 3PL between that
pron cop n -mrph prt v -mrph pron pm pron v adv pp pron pm pron v adv pp pron pm n -mrph v pron pm pron v pron pm pron mrph- v pron n.loc pron
ecouterMK
yɔ̀ɔ  
Okay.
yɔ̀ɔ
yɔ̀ɔ
well
itj
ecouterMK
príkè wo, wo i kɛ́rɛn de sàn-na káa wo jùlu kólè le, káa.. wo i fɛ́n de kɛ́ɛ-la príkè wo là, gáara le?  
This trap, do you buy a strand or how do you make this trap, whith a thread?
príkè wo, wo i kɛ́rɛn de sàn-na káa wo jùlu kólè le, káa.. wo i fɛ́n de kɛ́ɛ-la príkè wo là, gáara le?
píriki -È wo wo bi kɛ́rɛn le sàn -la káa wo jùlu kólo -È le káa wo bi fɛ́n le kɛ́ɛ -la píriki -È wo là gáara le
trap -ART that 2PL be rod FOC buy -GER or.INTERR 2PL rope bone -ART FOC or.INTERR 2PL be what? FOC do -GER trap -ART that LOC thread FOC
n -mrph pron pron cop n prt v -mrph conj pron n n -mrph prt conj pron cop pron prt v -mrph n -mrph pron pp n prt
ecouterSolK
ma i gáarà le tàa-la, ma n' a dɛ̀bɛ  
we take a thread and we weave it
ma i gáarà le tàa-la, ma n' a dɛ̀bɛ
ma bi gáara -È le tàa -la ma ni a dɛ̀bɛ
to be thread -ART FOC take -GER 1PL OPT 3SG twist
pp cop n -mrph prt v -mrph pron pm pron v
ecouterMK
wo n' a dɛ̀bɛ  
you weave it
wo n' a dɛ̀bɛ
wo ni a dɛ̀bɛ
2PL OPT 3SG twist
pron pm pron v
ecouterSolK
ɛ́ɛy  
Yes.
ɛ́ɛy
ɛ́ɛy
yes
itj
ecouterMK
wo n' a kɛ́ɛ príkè là  
You make a trap with it.
wo n' a kɛ́ɛ príkè là
wo ni a kɛ́ɛ píriki -È là
2PL OPT 3SG do trap -ART LOC
pron pm pron v n -mrph pp
ecouterSolK
ɛ́ɛy  
Yes.
ɛ́ɛy
ɛ́ɛy
yes
itj
ecouterMK
wo máni príkè la-sìgi sàgúèma, nánnin ùraà wo i fɛ́n nin fɛ́n bìta-la?  
When you put the trap in the morning, from then till evening, what do you catch?
wo máni príkè la-sìgi sàgúèma, nánnin ùraà wo i fɛ́n nin fɛ́n bìta-la?
wo máni píriki -È la- sìgi sàgúma nánnin ùra -È wo bi fɛ́n nin fɛ́n bi
2PL COND trap -ART CAUS- sit morning before evening -ART 2PL be what? and what? be
pron pm n -mrph mrph- v n prep n -mrph pron cop pron conj pron cop
ecouterSolK
ma s' a fɔ́p bìta  
We catch all sort of things.
ma s' a fɔ́p bìta
ma si a főo bìta
1PL POT 3SG UNIV seize
pron pm pron dtm v
ecouterMK
wo i fɛ́n nin fɛ́n bi bìta-la kà fɔ́lɔ sàgúèma kà kée ùraà?  
What do you catch from the morning til evening?
wo i fɛ́n nin fɛ́n bi bìta-la kà fɔ́lɔ sàgúèma kà kée ùraà?
wo bi fɛ́n nin fɛ́n bi bìta -la kà fɔ́lɔ sàgúma kà kée ùra -È
2PL be what? and what? be seize -GER SEQ start morning SEQ arrive evening -ART
pron cop pron conj pron cop v -mrph conj v n conj v n -mrph
ecouterUK
kɛ̀rɛ́ɲɛ̀, kòndéè  
squirrels, birds
kɛ̀rɛ́ɲɛ̀, kòndéè
kɛ̀rɛn -È kòndi -È
squirrel -ART bird -ART
n -mrph n -mrph
ecouterSolK
ma i kɛ̀rɛ́ɲɛ̀ bìta, ma i gànbɔɛ̀ bìta, ma i wòléè bìta, ma i bénterè bìta  
We catch squirrels, we catch ganbue, we catch partridges, we catch bentere birds.
ma i kɛ̀rɛ́ɲɛ̀ bìta, ma i gànbɔɛ̀ bìta, ma i wòléè bìta, ma i bénterè bìta
ma si kɛ̀rɛn -È bìta ma si gànbɔ -È bìta ma si wòlo -È bìta ma si béntere -È bìta
1PL POT squirrel -ART seize 1PL POT pigeon -ART seize 1PL POT franconlin -ART seize 1PL POT bird -ART seize
pron pm n -mrph v pron pm n -mrph v pron pm n -mrph v pron pm n -mrph v
ecouterMK
áa wo ni wòléè bìta, wo ni bénterè bìta, wo ni gànbɔɛ̀ bìta,  
you catch the partridges, you catch the bentere, you catch ganboe
áa wo ni wòléè bìta, wo ni bénterè bìta, wo ni gànbɔɛ̀ bìta,
áwà wo ni wòlo -È bìta wo ni béntere -È bìta wo ni gànbɔ -È bìta
well 2PL OPT franconlin -ART seize 2PL OPT bird -ART seize 2PL OPT pigeon -ART seize
itj pron pm n -mrph v pron pm n -mrph v pron pm n -mrph v
ecouterMK
wo ni túu kɔ́tɔ gànbɔɛ̀ bìta  
you catch the ganbue that are in the forest
wo ni túu kɔ́tɔ gànbɔɛ̀ bìta
wo ni túu kɔ́tɔ gànbɔ -È bìta
2PL OPT forest under pigeon -ART seize
pron pm n pp n -mrph v
ecouterMK
ɛɛ wo máni won bìta, wo y' anu bìntan-na le k' a ɲími, káa wo y' a díi-la wo la kìnáànù de bólo?  
When you catch it do you fry it and eat it or do you give it to your parents?
ɛɛ wo máni won bìta, wo y' anu bìntan-na le k' a ɲími, káa wo y' a díi-la wo la kìnáànù de bólo?
ɛɛ wo máni wo -nù bìta wo bi anu bìntan -la le kà a ɲími káa wo bi a dín -la wo la kìna -È -nù le bólo
ur 2PL COND that -PL seize 2PL be 3PL burn -GER FOC SEQ 3SG crack or.INTERR 2PL be 3SG give -GER 2PL POSS old.man -ART -PL FOC arm
itj pron pm pron -mrph v pron cop pron v -mrph prt conj pron v conj pron cop pron v -mrph pron conj n -mrph -mrph prt n
ecouterSolK
ma y' a díi-la ma la kìnáàn' de bólo  
We give them to our parents.
ma y' a díi-la ma la kìnáàn' de bólo
ma bi a dín -la ma la kìna -È -nù le bólo
1PL be 3SG give -GER 1PL POSS old.man -ART -PL FOC arm
pron cop pron v -mrph pron conj n -mrph -mrph prt n
ecouterMK
kìnáànù tùgun si wonù dámu?  
And do the adults eat it?
kìnáànù tùgun si wonù dámu?
kìna -È -nù tùgun si wo -nù dámu
old.man -ART -PL again POT that -PL eat
n -mrph -mrph adv pm pron -mrph v
ecouterSolK
ɛ́ɛy  
yes
ɛ́ɛy
ɛ́ɛy
yes
itj
ecouterMK
kòndéènnɛ̀ won' tɔ, kìnaàn' si ɲùman nin ɲùman dámu?  
Among these birds what do the adults eat?
kòndéènnɛ̀ won' tɔ, kìnaàn' si ɲùman nin ɲùman dámu?
kòndi -È -len -È wo -nù kìna -È -nù si ɲùman nin ɲùman dámu
bird -ART -PC.RES -ART that -PL in old.man -ART -PL POT which and which eat
n -mrph -mrph -mrph pron -mrph pp n -mrph -mrph pm adj conj adj v
ecouterSolK
an si wòléè dámu, an si bénterè dámu, an si gànbɔɛ̀ dámu  
They eat the francolin, the bentere bird and the ganbo bird.
an si wòléè dámu, an si bénterè dámu, an si gànbɔɛ̀ dámu
anu si wòlo -È dámu anu si béntere -È dámu anu si gànbɔ -È dámu
3PL POT franconlin -ART eat 3PL POT bird -ART eat 3PL POT pigeon -ART eat
pron pm n -mrph v pron pm n -mrph v pron pm n -mrph v
ecouterMK
an si wòléè dámu  
They eat the francolin.
an si wòléè dámu
anu si wòlo -È dámu
3PL POT franconlin -ART eat
pron pm n -mrph v
ecouterMK
an si bénterè dámu  
They would eat the bentere bird.
an si bénterè dámu
anu si béntere -È dámu
3PL POT bird -ART eat
pron pm n -mrph v
ecouterMK
an si túu kɔ́tɔ gànbɔɛ̀ dámu  
They would eat the forest pigeon.
an si túu kɔ́tɔ gànbɔɛ̀ dámu
anu si túu kɔ́tɔ gànbɔ -È dámu
3PL POT forest under pigeon -ART eat
pron pm n pp n -mrph v
ecouterMK
bon, wo mán' a bìta tùgun, wo y' a máyìta-la mɔ̀gɛ́ɛ̀nù ma, káa háa bìi wo máa fɛ́n máyìta a tɔ?  
When you've caught it, do you sell it to people, or till now, you haven't sold it yet?
bon, wo mán' a bìta tùgun, wo y' a máyìta-la mɔ̀gɛ́ɛ̀nù ma, káa háa bìi wo máa fɛ́n máyìta a tɔ?
bon wo máni a bìta tùgun wo bi a máyìta -la mɔ̀gɔ -È -nù ma káa háa bìi wo máa fɛ́n máyìta a
ETRG.FR 2PL COND 3SG seize again 2PL be 3SG sell -GER man -ART -PL to or.INTERR as.far.as today 2PL NEG.COP thing sell 3SG in
itj pron pm pron v adv pron cop pron v -mrph n -mrph -mrph pp conj conj adv pron cop n v pron pp
ecouterSolK
háa bi n máa fɛ́n máyìta a tɔ  
I've never sold anything yet.
háa bi n máa fɛ́n máyìta a
háa bi n máa fɛ́n máyìta a
as.far.as be 1SG NEG.COP thing sell 3SG in
conj cop pron cop n v pron pp
ecouterMK
áwà  
Okay.
áwà
áwà
well
itj
ecouterMK
ɛɛ, Àlfá Ámadu Kɛ́yta, tàna máa tèle?  
Alfa Amadu Keita, how are you?
ɛɛ, Àlfá Ámadu Kɛ́yta, tàna máa tèle?
ɛɛ Àlfá Ámadu Kɛ́yta tàna máa télen
ur NOM.M NOM.M NOM trouble NEG.COP spend.the.day
itj n.prop n.prop n.prop n cop v
ecouterAmaK
tèlenta  
fine.
tèlenta
télen -nù -ta
spend.the.day -PL -PST.INTR
v -mrph -mrph
ecouterMK
tàna béle ɲɔ́ɔ là?  
Is everything fine?
tàna béle ɲɔ́ɔ là?
tàna béle ɲɔ́ɔ là
trouble COP.NEG that LOC
n cop pron pp
ecouterAmaK
ɛ́ɛy  
yes
ɛ́ɛy
ɛ́ɛy
yes
itj
ecouterMK
tàna béle dénbayàn' nà?  
How is your family?
tàna béle dénbayàn' nà?
tàna béle dénbaya -È -nù là
trouble COP.NEG family -ART -PL LOC
n cop n -mrph -mrph pp
ecouterAmaK
tàna wőo bél' an' nà  
They are well.
tàna wőo bél' an' nà
tàna wő béle anu là
trouble UNIV COP.NEG 3PL LOC
n dtm cop pron pp
ecouterMK
n b' i màɲíninka-la, ɓá an bát' a fɔ́ɔ ɲɲè, kó i le, i si fìnkáarè tàa, i n' a wà brúsà tɔ, i si wùléè kòlo, wo n' a wà wo ni wáaɲɛ  
I'm asking you, because I they told me that you take weapon and go to the bush, you teach your dog to hunt.
n b' i màɲíninka-la, ɓá an bát' a fɔ́ɔ ɲɲè, kó i le, i si fìnkáarè tàa, i n' a wà brúsà tɔ, i si wùléè kòlo, wo n' a wà wo ni wáaɲɛ
n bi i màɲíninka -la ɓáy anu báti a fɔ́ɔ n yen kó i le i si fìnkáari -È tàa i ni a wà búrusa -È i si wùlu -È kòlo wo ni a wà wo ni wáaɲɛ
1SG be 2SG ask -GER as 3PL PRF 3SG say 1SG for say 2SG FOC 2SG POT gun -ART take 2SG OPT 3SG go bush -ART in 2SG POT dog -ART bring.up that OPT 3SG go 2PL OPT hunt
pron cop pron v -mrph conj pron pm pron v pron pp v pron prt pron pm n -mrph v pron pm pron v n -mrph pp pron pm n -mrph v pron pm pron v pron pm v
ecouterMK
ɛɛ i le nin i la wùléè nin i la fìnkáarè, wo mán tága brúsà tɔ, wo i wáaɲɛ-la káma háa wo ni wo àrsíkɛ̀ sɔ̀tɔ brúsa kɔ́tɔ ɲɔ́ɔ là?  
When you go with your dog and your gun to the bush, how do you hunt to get luck in the bush?
ɛɛ i le nin i la wùléè nin i la fìnkáarè, wo mán tága brúsà tɔ, wo i wáaɲɛ-la káma háa wo ni wo àrsíkɛ̀ sɔ̀tɔ brúsa kɔ́tɔ ɲɔ́ɔ là?
ɛɛ i le nin i la wùlu -È nin i la fìnkáari -È wo máni tága búrusa -È wo bi wáaɲɛ -la káma háa wo ni wo àrsíkɛ sɔ̀tɔ búrusa kɔ́tɔ ɲɔ́ɔ là
ur 2SG FOC and 2SG POSS dog -ART and 2SG POSS gun -ART 2PL COND go bush -ART in 2PL be hunt -GER how as.far.as 2PL OPT 2PL luck get bush under that LOC
itj pron prt conj pron conj n -mrph conj pron conj n -mrph pron pm v n -mrph pp pron cop v -mrph adv conj pron pm pron n v n pp pron pp
ecouterAmaK
ma mán táa brúsà tɔ,  
When we go to the bush,
ma mán táa brúsà tɔ,
ma máni tága búrusa -È
1PL COND go bush -ART in
pron pm v n -mrph pp
ecouterAmaK
wùléènù mán fɛ́ɲɛ̀ yén  
when the dogs see something,
wùléènù mán fɛ́ɲɛ̀ yén
wùlu -È -nù máni fɛ́n -È yén
dog -ART -PL COND thing -ART see
n -mrph -mrph pm n -mrph v
ecouterAmaK
ma n' a f(ɔ́ɔ) a ma: bìla! a mán bìla a gbàâ là, si kɛ̀rɛ́ɲɛ̀ le, a ni dòn wéè là, ma n' a sèn  
We would say to him: follow! and when he follows the track, if it's a squirrel, it would entere the burrow and we would dig it.
ma n' a f(ɔ́ɔ) a ma: bìla! a mán bìla a gbàâ là, si kɛ̀rɛ́ɲɛ̀ le, a ni dòn wéè là, ma n' a sèn
ma ni a fɔ́ɔ a ma bìla a máni bìla a gbàa -È là si kɛ̀rɛn -È le a ni dòn wée -È là ma ni a sèn
1PL OPT 3SG say 3SG to plunge 3SG COND plunge 3SG trace -ART LOC if squirrel -ART FOC 3SG OPT enter hole -ART LOC 1PL OPT 3SG dig
pron pm pron v pron pp v pron pm v pron n -mrph pp conj n -mrph prt pron pm v n -mrph pp pron pm pron v
ecouterAmaK
ma n' dóo sógoren, a ni bɔ́ɔ, wùléè n' a bìta  
We would peck at some of them, so that it goes out and the dog catches it.
ma n' dóo sógoren, a ni bɔ́ɔ, wùléè n' a bìta
ma ni dóo sógoren a ni bɔ́ɔ wùlu -È ni a bìta
1PL OPT one peck 3SG OPT leave dog -ART OPT 3SG seize
pron pm n v pron pm v n -mrph pm pron v
ecouterMK
ɛɛ Àlfá Ámadu, i kó i mán táa brúsà tɔ, i kó i máni kɛ̀rɛ́ɲɛ̀ yén, i s' a fɔ́ɔ i la wùléè ma, a bìta, a bìta, a bìta! Wùléè n' a wàkkílɛ, a n' a bòri, a n' a gbén, háa kɛ̀rɛ́ɲɛ̀ mán dòn wéè là  
Alfa Amadu, you say that when you go to the bush, when you see the squirrel, you tell your dog: "catch it, catch it!". The dog runs with zeal it follows it till the squirrel till the squirrel enters into the whole
ɛɛ Àlfá Ámadu, i kó i mán táa brúsà tɔ, i kó i máni kɛ̀rɛ́ɲɛ̀ yén, i s' a fɔ́ɔ i la wùléè ma, a bìta, a bìta, a bìta! Wùléè n' a wàkkílɛ, a n' a bòri, a n' a gbén, háa kɛ̀rɛ́ɲɛ̀ mán dòn wéè là
ɛɛ Àlfá Ámadu i kó i máni tága búrusa -È i kó i máni kɛ̀rɛn -È yén i si a fɔ́ɔ i la wùlu -È ma a bìta a bìta a bìta wùlu -È ni a wàkkílɛ a ni a bòri a ni a gbén háa kɛ̀rɛn -È máni dòn wée -È là
ur NOM.M NOM.M 2SG say 2SG COND go bush -ART in 2SG say 2SG COND squirrel -ART see 2SG POT 3SG say 2SG POSS dog -ART to 3SG seize 3SG seize 3SG seize dog -ART OPT 3SG be.courageous 3SG OPT 3SG run 3SG OPT 3SG drive.out as.far.as squirrel -ART COND enter hole -ART LOC
itj n.prop n.prop pron v pron pm v n -mrph pp pron v pron pm n -mrph v pron pm pron v pron conj n -mrph pp pron v pron v pron v n -mrph pm pron v pron pm pron v pron pm pron v conj n -mrph pm v n -mrph pp
ecouterMK
i kó a mán dòn wéè là, kàn dóon' tɔ, wo si kɛ̀rɛ́ɲɛ̀ sógoren, a ni bára bɔ́ɔ-la, kàn dón tɔ, fó wo ni kérè le tàa, wo n' a sèn háa wo ni kée a ma, wo n' a bìta  
You say that when you enter the hole, sometimes you peck the squirrel out, and when it starts out, sometimes you need to take the hoe and dig it till you reach it and catch it.
i kó a mán dòn wéè là, kàn dóon' tɔ, wo si kɛ̀rɛ́ɲɛ̀ sógoren, a ni bára bɔ́ɔ-la, kàn dón tɔ, fó wo ni kérè le tàa, wo n' a sèn háa wo ni kée a ma, wo n' a bìta
i kó a máni dòn wée -È là kàn dóo -nù wo si kɛ̀rɛn -È sógoren a ni bára bɔ́ɔ -la kàn dóo -nù fó wo ni kéri -È le tàa wo ni a sèn háa wo ni kée a ma wo ni a bìta
2SG say 3SG COND enter hole -ART LOC place one -PL in 2PL POT squirrel -ART peck 3SG OPT start.up leave -GER place one -PL in one.needs.to 2PL OPT hoe -ART FOC take 2PL OPT 3SG dig as.far.as 2PL OPT arrive 3SG to 2PL OPT 3SG seize
pron v pron pm v n -mrph pp n.loc n -mrph pp pron pm n -mrph v pron pm v v -mrph n.loc n -mrph pp conj pron pm n -mrph prt v pron pm pron v conj pron pm v pron pp pron pm pron v
ecouterAmaK
ɛ́ɛy  
Yes.
ɛ́ɛy
ɛ́ɛy
yes
itj
ecouterMK
káa a si nɔ́n bɔ́ɔ-la tùgun, a mán bɔ́ɔ wéè là ɲɔ́ɔ, a s' a bòri, wùléè n' a gbén, a n' a bìta  
Or it can come out again and when it comes out of the hole, it runs and the dog chases it and catches it?
káa a si nɔ́n bɔ́ɔ-la tùgun, a mán bɔ́ɔ wéè là ɲɔ́ɔ, a s' a bòri, wùléè n' a gbén, a n' a bìta
káa a si nɔ́n bɔ́ɔ -la tùgun a máni bɔ́ɔ wée -È là ɲɔ́ɔ a si a bòri wùlu -È ni a gbén a ni a bìta
or.INTERR 3SG POT can leave -GER again 3SG COND leave hole -ART LOC that 3SG POT 3SG run dog -ART OPT 3SG drive.out 3SG OPT 3SG seize
conj pron pm v v -mrph adv pron pm v n -mrph pp pron pron pm pron v n -mrph pm pron v pron pm pron v
ecouterAmaK
mhm, a mán bɔ́ɔ wéè la ɲɔ́ɔ, a s' a bòri, wùléè ni tága, a n' a bìta  
Yes, when it comes out of the hole, it runs and the dog goes and catches it.
mhm, a mán bɔ́ɔ wéè la ɲɔ́ɔ, a s' a bòri, wùléè ni tága, a n' a bìta
mhm a máni bɔ́ɔ wée -È la ɲɔ́ɔ a si a bòri wùlu -È ni tága a ni a bìta
yes 3SG COND leave hole -ART POSS that 3SG POT 3SG run dog -ART OPT go 3SG OPT 3SG seize
itj pron pm v n -mrph conj pron pron pm pron v n -mrph pm v pron pm pron v
ecouterMK
si wùléè ɲángɛnden, a s' a gbén a n' a bìta  
If the dog si agile, it chases it and it catches it.
si wùléè ɲángɛnden, a s' a gbén a n' a bìta
si wùlu -È ɲángɛ -len a si a gbén a ni a bìta
if dog -ART ETRG.PUL -PC.RES 3SG POT 3SG drive.out 3SG OPT 3SG seize
conj n -mrph v -mrph pron pm pron v pron pm pron v
ecouterAmaK
mhm  
Yes.
mhm
mhm
yes
itj
ecouterMK
ɛɛ, Àlfá Ámadu, i mán tága i la wùléènù fɛ brúsa tɔ i máni kúlanù yén kɔ̀tɛ́ɛ̀ i le nin i la wùléè i gɛ́rdi-la kúlanù fɛ káma háa i n' a bìta?  
Alfa Amadu, when you go with your dogs to the bush and you see the monkeys, now what do you do (gerdi - in Pular) with your dogs so that you catch it?
ɛɛ, Àlfá Ámadu, i mán tága i la wùléènù brúsa i máni kúlanù yén kɔ̀tɛ́ɛ̀ i le nin i la wùléè i gɛ́rdi-la kúlanù káma háa i n' a bìta?
ɛɛ Àlfá Ámadu i máni tága i la wùlu -È -nù búrusa i máni kúla -nù yén kɔ̀tɛ́ɛ̀ i le nin i la wùlu -È i gɛ́rdi -la kúla -nù káma háa i ni a bìta
ur NOM.M NOM.M 2SG COND go 2SG POSS dog -ART -PL with bush in 2SG COND enclosure -PL see now 2SG FOC and 2SG POSS dog -ART 2SG ETRG.PUL -GER enclosure -PL with how as.far.as 2SG OPT 3SG seize
itj n.prop n.prop pron pm v pron conj n -mrph -mrph pp n pp pron pm n -mrph v adv pron prt conj pron conj n -mrph pron v -mrph n -mrph pp adv conj pron pm pron v
ecouterAmaK
ma i gɛ́rdi-la kómin nà kùláà fɛ, ma n' a bìta?  
What do we do with the monkey to catch it?
ma i gɛ́rdi-la kómin nà kùláà fɛ, ma n' a bìta?
ma bi gɛ́rdi -la kómin là kùla ma ni a bìta
1PL be ETRG.PUL -GER how LOC monkey with 1PL OPT 3SG seize
pron cop v -mrph adv pp n pp pron pm pron v
ecouterAmaK
kùláà mán yɛ̀lɛ lɔ́gɔ júè kan nà  
When the monkey climbs on the top of the tree,
kùláà mán yɛ̀lɛ lɔ́gɔ júè kan nà
kùla -È máni yɛ̀lɛ lɔ́gɔ júu -È kan là
monkey -ART COND rise wish trunk -ART DISC LOC
n -mrph pm v n n -mrph part pp
ecouterAmaK
si làspɛ́rɛ̀ n bólo, n n' a bón  
If I have a slingshot, I shoot at it.
si làspɛ́rɛ̀ n bólo, n n' a bón
si làspɛ́rɛ -È n bólo n ni a bón
if slingshot -ART 1SG arm 1SG OPT 3SG fling
conj n -mrph pron n pron pm pron v
ecouterAmaK
máa n ni yɛ̀lɛ lɔ́gɔ júè kán ma, n n' a la-dìnbi, n mán' a la-dìnbi, a ni jìgi, wùléè ni bìla a gbàâ là  
Or I would climb on the top of the tree and shake it, when I've shaken it, it would come down and the dog would start on it's track.
máa n ni yɛ̀lɛ lɔ́gɔ júè kán ma, n n' a la-dìnbi, n mán' a la-dìnbi, a ni jìgi, wùléè ni bìla a gbàâ là
máa n ni yɛ̀lɛ lɔ́gɔ júu -È kán ma n ni a la- dìnbi n máni a la- dìnbi a ni jìgi wùlu -È ni bìla a gbàa -È là
or 1SG OPT rise tree trunk -ART neck to 1SG OPT 3SG CAUS- tremble 1SG COND 3SG CAUS- tremble 3SG OPT descend dog -ART OPT wear 3SG trace -ART LOC
conj pron pm v n n -mrph n pp pron pm pron mrph- v pron pm pron mrph- v pron pm v n -mrph pm v pron n -mrph pp
ecouterAmaK
wùléè mán' a bìta dóon ni wùléè kín, máa wùléè n' a bìta, a n' a fàga  
When the dog catches it, the others would bite the dog, or the dog would catch it and it would die.
wùléè mán' a bìta dóon ni wùléè kín, máa wùléè n' a bìta, a n' a fàga
wùlu -È máni a bìta dóo -nù ni wùlu -È kín máa wùlu -È ni a bìta a ni a fàga
dog -ART COND 3SG seize one -PL OPT dog -ART bite or dog -ART OPT 3SG seize 3SG OPT 3SG die
n -mrph pm pron v n -mrph pm n -mrph v conj n -mrph pm pron v pron pm pron v
ecouterMK
ɛɛ, i bát' a fɔ́ɔ yan nɛ́tɔ, i kó i la wùléènù máni bìla, kùláànù gbàâ là, an mán anu bòri kùláànù si yɛ̀lɛ lɔ́gɛ̀ là,  
You've told here that when the dogs start following the track of the monkeys, when they run, the monkeys climb the trees.
ɛɛ, i bát' a fɔ́ɔ yan nɛ́tɔ, i kó i la wùléènù máni bìla, kùláànù gbàâ là, an mán anu bòri kùláànù si yɛ̀lɛ lɔ́gɛ̀ là,
ɛɛ i báti a fɔ́ɔ yan nɛ́tɔ i kó i la wùlu -È -nù máni bìla kùla -È -nù gbàa -È là anu máni anu bòri kùla -È -nù si yɛ̀lɛ lɔ́gɔ -È là
ur 2SG PRF 3SG say that in 2SG say 2SG POSS dog -ART -PL COND plunge monkey -ART -PL trace -ART LOC 3PL COND 3PL run monkey -ART -PL POT rise tree -ART LOC
itj pron pm pron v pron pp pron v pron conj n -mrph -mrph pm v n -mrph -mrph n -mrph pp pron pm pron v n -mrph -mrph pm v n -mrph pp
ecouterAmaK
mhm  
Yes.
mhm
mhm
yes
itj
ecouterMK
i le máni wo yén bìi tùgun, i ni làspɛ́r tàa i n' a làfíli kùláà ma  
When you see it, you take the slingshot and shoot it at the monkey.
i le máni wo yén bìi tùgun, i ni làspɛ́r tàa i n' a làfíli kùláà ma
i le máni wo yén bìi tùgun i ni làspɛ́rɛ tàa i ni a làfíli kùla -È ma
2SG FOC COND that see today again 2SG OPT slingshot take 2SG OPT 3SG throw monkey -ART to
pron prt pm pron v adv adv pron pm n v pron pm pron v n -mrph pp
ecouterMK
s' a máa jìgi i le yɛ̀tɛ ni yɛ̀lɛ lɔ́gɛ̀ là, i n' a dìnbi, kùláà ni bòyi  
If it doesn't come down, you yourself you climb up the tree, you shake it, and the monkey falls.
s' a máa jìgi i le yɛ̀tɛ ni yɛ̀lɛ lɔ́gɛ̀ là, i n' a dìnbi, kùláà ni bòyi
si a máa jìgi i le ɲɛ̀tɛ ni yɛ̀lɛ lɔ́gɔ -È là i ni a dìnbi kùla -È ni bòyi
if 3SG NEG.COP descend 2SG FOC oneself OPT rise tree -ART LOC 2SG OPT 3SG tremble monkey -ART OPT fall
conj pron cop v pron prt n pm v n -mrph pp pron pm pron v n -mrph pm v
ecouterAmaK
mhm  
Yes.
mhm
mhm
yes
itj
ecouterMK
kùláà mán bòyi ɲɔ́ɔ a nin wùléè ɲɔ́gɔn bìta, wáttuè tɔ  
When the monkey falls and the he and the dog catch each other,
kùláà mán bòyi ɲɔ́ɔ a nin wùléè ɲɔ́gɔn bìta, wáttuè
kùla -È máni bòyi ɲɔ́ɔ a nin wùlu -È ɲɔ́gɔn bìta wáatu -È
monkey -ART COND fall that 3SG and dog -ART one.another seize time -ART in
n -mrph pm v pron pron conj n -mrph pron v n -mrph pp
ecouterMK
ɛɛ wùléè ni kùláà nɔn, ɲɔ́ɔ nɛ́tɔ, a n' a fàga, wáttuè tɔ i le n' nàa i le ni wùléè ta-dɛ̀ɛman ɲɔ́ɔ  
the dog kills the monkey, and somtimes you come and you help the dog
ɛɛ wùléè ni kùláà nɔn, ɲɔ́ɔ nɛ́tɔ, a n' a fàga, wáttuè i le n' nàa i le ni wùléè ta-dɛ̀ɛman ɲɔ́ɔ
ɛɛ wùlu -È ni kùla -È nɔn ɲɔ́ɔ nɛ́tɔ a ni a fàga wáatu -È i le ni nàa i le ni wùlu -È ta- dɛ̀ɛman ɲɔ́ɔ
ur dog -ART OPT monkey -ART but that in 3SG OPT 3SG die time -ART in 2SG FOC OPT come 2SG FOC OPT dog -ART REP- help that
itj n -mrph pm n -mrph itj pron pp pron pm pron v n -mrph pp pron prt pm v pron prt pm n -mrph mrph- v pron
ecouterAmaK
ɛ́ɛy  
Yes.
ɛ́ɛy
ɛ́ɛy
yes
itj
ecouterMK
wo làtéri wo kɛ́ɛ là kùla wúleɲɛ̀ le là, káa kùla kɛ́rɛɲɛ̀ l' là, káa gwɛ̀kɛɛ̀ le, káa dèemuè le?  
Are you quick at doing it with the red monkey or with the white monkey or with the baboon or with the chimpanzee?
wo làtéri wo kɛ́ɛ là kùla wúleɲɛ̀ le là, káa kùla kɛ́rɛɲɛ̀ l' là, káa gwɛ̀kɛɛ̀ le, káa dèemuè le?
wo làtéri wo kɛ́ɛ là kùla wùlen -È le là káa kùla kɛɛ le là káawu gwɛ̀kɛ -È le káa dèemu -È le
2PL be.fast 2PL do LOC monkey red -ART FOC LOC or.INTERR monkey this FOC LOC uncle baboon -ART FOC or.INTERR chimpanzee -ART FOC
pron adj pron v pp n adj -mrph prt pp conj n pron prt pp n n -mrph prt conj n -mrph prt
ecouterAmaK
ma làtéri wo kɛ́ɛ-la kùla kɛ́rɛɲɛ̀ le là  
We are good with doing it with the white monkey
ma làtéri wo kɛ́ɛ-la kùla kɛ́rɛɲɛ̀ le là
ma làtéri wo kɛɛ kùla kɛɛ le là
1PL be.fast that this monkey this FOC LOC
pron adj pron pron n pron prt pp
ecouterMK
wo i kùla kɛ̀rɛn yén-na brúsà tɔ, wo i kùla wùlen yén-na brúsà tɔ  
You see the white monkey in the bush, you see the red monkey in the bush.
wo i kùla kɛ̀rɛn yén-na brúsà tɔ, wo i kùla wùlen yén-na brúsà
wo bi kùla kɛ̀rɛn yén -la búrusa -È wo bi kùla wùlen yén -la búrusa -È
2PL be monkey squirrel see -GER bush -ART in 2PL be monkey red see -ACT.NMLZ bush -ART in
pron cop n n v -mrph n -mrph pp pron cop n adj v -mrph n -mrph pp
ecouterAmaK
mhm ma i wo fìla fóo yén-na  
Yes, we see both of them.
mhm ma i wo fìla fóo yén-na
mhm ma bi wo fìla főo yén -la
yes 1PL be that two UNIV see -GER
itj pron cop pron num dtm v -mrph
ecouterMK
wo máni kùla wúleɲɛ̀ fàga wo i wo ɲɔ́ɔ dámu-la le káa wo i wo làfíli-la le?  
When you kill the monkey, do you eat it or do you trow it away?
wo máni kùla wúleɲɛ̀ fàga wo i wo ɲɔ́ɔ dámu-la le káa wo i wo làfíli-la le?
wo máni kùla wùlen -È fàga wo bi wo ɲɔ́ɔ dámu -la le káa wo bi wo la le
2PL COND monkey red -ART die 2PL be that that eat -GER FOC or.INTERR 2PL be 2PL POSS FOC
pron pm n adj -mrph v pron cop pron pron v -mrph prt conj pron cop pron conj prt
ecouterAmaK
ma mán kúla wúleɲɛ̀ fàga ma i wo ɲɔ́ɔ dámu-la le  
When we kill a red monkey, we eat it.
ma mán kúla wúleɲɛ̀ fàga ma i wo ɲɔ́ɔ dámu-la le
ma máni kúla wùlen -È fàga ma bi wo ɲɔ́ɔ dámu -la le
1PL COND enclosure red -ART die 1PL be that that eat -GER FOC
pron pm n adj -mrph v pron cop pron pron v -mrph prt
ecouterMK
dénden kìna, kàla si kúlà wúleɲɛ̀ dámu, káa dénnɛ̀nù le tún i kùla wúleɲɛ̀ dámu-la?  
Do both children and adults eat the red monkey or is it only the children who eat it?
dénden kìna, kàla si kúlà wúleɲɛ̀ dámu, káa dénnɛ̀nù le tún i kùla wúleɲɛ̀ dámu-la?
dénden kìna kàla si kúla wùlen -È dámu káa dénden -È -nù le tún bi kùla wùlen -È dámu -la
child old.man everybody POT enclosure red -ART eat or.INTERR child -ART -PL FOC only be monkey red -ART eat -GER
n n pron pm n adj -mrph v conj n -mrph -mrph prt prt cop n adj -mrph v -mrph
ecouterAlfM
dénnɛ̀n' de kùla wúleɲɛ̀ dámu-la  
It's children who eat the red monkey.
dénnɛ̀n' de kùla wúleɲɛ̀ dámu-la
dénden -È -nù le kùla wùlen -È dámu -la
child -ART -PL FOC monkey red -ART eat -GER
n -mrph -mrph prt n adj -mrph v -mrph
ecouterMK
áa dénnɛ̀n' de kùla wúleɲɛ̀ dámu-la  
aa, It's children who eat the red monkey.
áa dénnɛ̀n' de kùla wúleɲɛ̀ dámu-la
áwà le le kùla wùlen -È dámu -la
well FOC FOC monkey red -ART eat -GER
itj prt prt n adj -mrph v -mrph
ecouterAmaK
mhm  
yes
mhm
mhm
yes
itj
ecouterMK
kùla kɛ̀rɛ́ɲɛ̀ wo ɲɔ́ɔ nɔn, wo mán' a bìta, wo y' a bìntan-na wùléèn' de yen káa wo i wo tùgun dámu-la le káa wo i wo kɛ́ɛ-la káma?  
This monkey, when you catch it, do you grill it for the dogs or do you also eat it? What do you do with it?
kùla kɛ̀rɛ́ɲɛ̀ wo ɲɔ́ɔ nɔn, wo mán' a bìta, wo y' a bìntan-na wùléèn' de yen káa wo i wo tùgun dámu-la le káa wo i wo kɛ́ɛ-la káma?
kùla kɛ̀rɛn -È wo ɲɔ́ɔ nɔn wo máni a bìta wo bi a bìntan -la wùlu -È -nù le yen káa wo bi wo tùgun dámu -la le káa wo bi wo kɛ́ɛ -la káma
monkey squirrel -ART that that but that COND 3SG seize 2PL be 3SG burn -GER dog -ART -PL FOC for or.INTERR 2PL be that again eat -GER FOC or.INTERR 2PL be that do -GER how
n n -mrph pron pron itj pron pm pron v pron cop pron v -mrph n -mrph -mrph prt pp conj pron cop pron adv v -mrph prt conj pron cop pron v -mrph adv
ecouterAmaK
ma mán kùla kɛ̀rɛn bìta, ma y' a bìntan-na wùlen' de yen  
When we catch the monkey-kere we grill if for the dogs.
ma mán kùla kɛ̀rɛn bìta, ma y' a bìntan-na wùlen' de yen
ma máni kùla kɛ̀rɛn bìta ma bi a bìntan -la wùlen le yen
1PL COND monkey squirrel seize 1PL be 3SG burn -GER red FOC for
pron pm n n v pron cop pron v -mrph adj prt pp
ecouterMK
wùléèn' n' a ɲími  
the dogs eat it.
wùléèn' n' a ɲími
wùlu -È -nù ni a ɲími
dog -ART -PL OPT 3SG crack
n -mrph -mrph pm pron v
ecouterAmaK
mhm wùléèn' n' a ɲími  
yes, the dogs would eat it.
mhm wùléèn' n' a ɲími
mhm wùlu -È -nù ni a ɲími
yes dog -ART -PL OPT 3SG crack
itj n -mrph -mrph pm pron v
ecouterMK
wùléènù máni wo ɲími anu y' anu wàkkílɛ-la kùla bìta le ma, káa ani sálaya-la kùla bìta le là ɓá anu bá' kùláà ɲími?  
When the dogs have eaten it, do go hunting the monkeys with zeal after it, or they are lazy to catch monkeys because they have eaten a monkey?
wùléènù máni wo ɲími anu y' anu wàkkílɛ-la kùla bìta le ma, káa ani sálaya-la kùla bìta le là ɓá anu bá' kùláà ɲími?
wùlu -È -nù máni wo ɲími anu bi anu wàkkílɛ -la kùla bìta le ma káa anu sálaya -la kùla bìta le là ɓa anu báti kùla -È ɲími
dog -ART -PL COND that crack 3PL be 3PL be.courageous -GER monkey seize FOC to or.INTERR 3PL feel.lazy -GER monkey seize FOC LOC and 3PL PRF monkey -ART crack
n -mrph -mrph pm pron v pron cop pron v -mrph n v prt pp conj pron n -mrph n v prt pp conj pron pm n -mrph v
ecouterAmaK
an mán wo ɲími, bí tùgun i mán wúli' anu fɛ brúsà an si bìla i gbàâ là  
When they have eaten it, when you go the the bush with them, they would follow you,
an mán wo ɲími, bí tùgun i mán wúli' anu brúsà an si bìla i gbàâ là
anu máni wo ɲími bi tùgun i máni wúli anu búrusa -È anu si bìla i gbàa -È là
3PL COND that crack be again 2SG COND get.up 3PL with bush -ART 3PL POT plunge 2SG trace -ART LOC
pron pm pron v cop adv pron pm v pron pp n -mrph pron pm v pron n -mrph pp
ecouterAmaK
a i tàran an bá' wàkkílɛ  
you would see that they are diligent
a i tàran an bá' wàkkílɛ
a si tàran anu báti wàkkílɛ
3SG POT find 3PL PRF be.courageous
pron pm v pron pm v
ecouterMK
háray an bát' anu wàkkílɛ  
so the've become diligent
háray an bát' anu wàkkílɛ
háray anu báti anu wàkkílɛ
so 3PL PRF 3PL be.courageous
itj pron pm pron v
ecouterAmaK
mhm  
Yes.
mhm
mhm
yes
itj
ecouterMK
ɛɛ Àlfá Ámadu, i mán dòn brúsà tɔ, i dòn-na le brúsà tɔ tún, i ni kɛɛ fɛ́ɲɛ̀nù yén, káa wo i kɛ fɛ́ɲɛ̀nù wáaɲɛ-la káma háa wo n' anù yén?  
Alfa Amadu, when you come into the bush, is it that the moment you enter these things, you see these things or how do you hunt in order to find these things?
ɛɛ Àlfá Ámadu, i mán dòn brúsà tɔ, i dòn-na le brúsà tún, i ni kɛɛ fɛ́ɲɛ̀nù yén, káa wo i fɛ́ɲɛ̀nù wáaɲɛ-la káma háa wo n' anù yén?
ɛɛ Àlfá Ámadu i máni dòn búrusa -È i dòn -la le búrusa -È tún i ni kɛɛ fɛ́n -È -nù yén káa wo bi kɛɛ fɛ́n -È -nù wáaɲɛ -la káma háa wo ni anu yén
ur NOM.M NOM.M 2SG COND enter bush -ART in 2SG enter -GER FOC bush -ART in only 2SG OPT this what? -ART -PL see or.INTERR 2PL be this thing -ART -PL hunt -GER how as.far.as 2PL OPT 3PL see
itj n.prop n.prop pron pm v n -mrph pp pron v -mrph prt n -mrph pp prt pron pm pron pron -mrph -mrph v conj pron cop pron n -mrph -mrph v -mrph adv conj pron pm pron v
ecouterAmaK
n mán dòn brúsà tɔ, wùléèn si fɔ̀ɔféè tàa, an mán fɔ̀ɔféè tàa, an ni tága, an na-bára  
When you enter the bush, the dogs would feel the scent, when they've felt the scent, they go and frigthen them.
n mán dòn brúsà tɔ, wùléèn si fɔ̀ɔféè tàa, an mán fɔ̀ɔféè tàa, an ni tága, an na-bára
n máni dòn búrusa -È wùlu -È -nù si fɔ̀ɔfe -È tàa anu máni fɔ̀ɔfe -È tàa anu ni tága anu la- bára
1SG COND enter bush -ART in dog -ART -PL POT smell -ART take 3PL COND smell -ART take 3PL OPT go 3PL CAUS- start.up
pron pm v n -mrph pp n -mrph -mrph pm n -mrph v pron pm n -mrph v pron pm v pron mrph- v
ecouterAmaK
an mán' a la-bára, an n' a gbén, si kùláà le, a ni yɛ̀lɛ lɔ́gɛ̀ kán nà  
When it frightens it, it chases it, and if it's a monkey, it climbs the tree.
an mán' a la-bára, an n' a gbén, si kùláà le, a ni yɛ̀lɛ lɔ́gɛ̀ kán nà
anu máni a la- bára anu n a gbén si kùla -È le a ni yɛ̀lɛ lɔ́gɔ -È kán là
3PL COND 3SG CAUS- start.up 3PL 1SG 3SG drive.out if monkey -ART FOC 3SG OPT rise tree -ART neck LOC
pron pm pron mrph- v pron pron pron v conj n -mrph prt pron pm v n -mrph n pp
ecouterMK
yɔ̀ɔ.. wo mán dòn brúsà tɔ, kúllɛ̀nù bɔ́ɔ dúla, wùléènù i wo le masúnbu-la, k' anu jókki, háa anu mán' anu yén, k' anu na-bára  
When you enter the bush, where the savage animals come, the dogs sniff it, and follow it till whey they see it, and frighten it.
yɔ̀ɔ.. wo mán dòn brúsà tɔ, kúllɛ̀nù bɔ́ɔ dúla, wùléènù i wo le masúnbu-la, k' anu jókki, háa anu mán' anu yén, k' anu na-bára
yɔ̀ɔ wo máni dòn búrusa -È kúllɛ -È -nù bɔ́ɔ dúla wùlu -È -nù bi wo le ma- súnbu -la kà anu jókki háa anu máni anu yén kà anu la- bára
well 2PL COND enter bush -ART in animal -ART -PL leave for dog -ART -PL be that FOC VERB.PL- kiss -GER SEQ 3PL follow as.far.as 3PL COND 3PL see SEQ 3PL CAUS- start.up
itj pron pm v n -mrph pp n -mrph -mrph v pp n -mrph -mrph cop pron prt mrph- v -mrph conj pron v conj pron pm pron v conj pron mrph- v
ecouterAmaK
mhm  
Yes.
mhm
mhm
yes
itj
ecouterMK
anu mán' an' na-bára ɲɔ́ɔ nɔn bí tùgun, an ni.. dóon' ni yɛ̀lɛ, dóonù n' anu bòri an n' a wà. Mín máni yɛ̀lɛ, wo fɔ́ɔ i dɛ̀n-na wo le ma káa  
When they've frightened them, some would climb up the tree, some would run away. The one that climbed up, you all you gather around it there.
anu mán' an' na-bára ɲɔ́ɔ nɔn bí tùgun, an ni.. dóon' ni yɛ̀lɛ, dóonù n' anu bòri an n' a wà. Mín máni yɛ̀lɛ, wo fɔ́ɔ i dɛ̀n-na wo le ma káa
anu máni anu la- bára ɲɔ́ɔ nɔn bi tùgun anu ni dóo -nù ni yɛ̀lɛ dóo -nù ni anu bòri anu ni a wà mín máni yɛ̀lɛ wo fɔ́ɔ i dɛ̀n -la wo le ma káa
3PL COND 3PL CAUS- start.up that but be again 3PL OPT one -PL OPT rise one -PL OPT 3PL run 3PL OPT 3SG go which COND rise that say 2SG gather -GER that FOC to there
pron pm pron mrph- v pron itj cop adv pron pm n -mrph pm v n -mrph pm pron v pron pm pron v n pm v pron v pron v -mrph pron prt pp adv
ecouterAmaK
ma fóo i dɛ̀n-na wo le ma, káa  
we all gather around,
ma fóo i dɛ̀n-na wo le ma, káa
ma főo bi dɛ̀n -la wo le ma káa
1PL UNIV be gather -GER 2PL FOC to there
pron dtm cop v -mrph pron prt pp adv
ecouterMK
wo ni wo ɲɔ́ɔ ɲɔ́ɔ jókki háa wo n' a fàga  
You follow it till you kill it.
wo ni wo ɲɔ́ɔ ɲɔ́ɔ jókki háa wo n' a fàga
wo ni wo ɲɔ́ɔ ɲɔ́ɔ jókki háa wo ni a fàga
2PL OPT that that that follow as.far.as that OPT 3SG die
pron pm pron pron pron v conj pron pm pron v
ecouterAmaK
mhm  
yes
mhm
mhm
yes
itj
ecouterMK
hári nɔn wo máni bɔ́ɔ lún wőo lún wo si wo fɛ́ɲɛ̀nù yén káa wáttu wáttu le wo i wo fɛ́ɲɛ̀nù yén-na?  
When you go, do you find something every day or is it only sometimes that you find something?
hári nɔn wo máni bɔ́ɔ lún wőo lún wo si wo fɛ́ɲɛ̀nù yén káa wáttu wáttu le wo i wo fɛ́ɲɛ̀nù yén-na?
hári nɔn wo máni bɔ́ɔ lún wő lún wo si wo fɛ́n -È -nù yén káa wáatu wáatu le wo bi wo fɛ́n -È -nù yén -la
but but 2PL COND leave day UNIV day 2PL POT that thing -ART -PL see or.INTERR time time FOC 2PL be that what? -ART -PL see -GER
prt itj pron pm v n dtm n pron pm pron n -mrph -mrph v conj n n prt pron cop pron pron -mrph -mrph v -mrph
ecouterAmaK
ma mán bɔ́ɔ wátti tɔ, ma mán bɔ́ɔ, ma tée fűs yén  
Sometimes when we go out, we don't find anything.
ma mán bɔ́ɔ wátti tɔ, ma mán bɔ́ɔ, ma tée fűs yén
ma máni bɔ́ɔ wátti ma máni bɔ́ɔ ma tée fűs yén
1PL COND leave time in 1PL COND leave 1PL NEG.POT nothing see
pron pm v n pp pron pm v pron pm n v
ecouterAmaK
wátti tɔ ma mán bɔ́ɔ ma ni bɛ̀n an nà  
Sometimes when we go out, we come across them.
wátti ma mán bɔ́ɔ ma ni bɛ̀n an nà
wátti ma máni bɔ́ɔ ma ni bɛ̀n anu là
time in 1PL COND leave 1PL OPT meet 3PL LOC
n pp pron pm v pron pm v pron pp
ecouterMK
wátti tɔ wo máni bɔ́ɔ, wo máni bɛ̀n an nà, wo si kélen fàga?  
Sometimes, when you go out and when you meet them, do you kill some of them?
wátti wo máni bɔ́ɔ, wo máni bɛ̀n an nà, wo si kélen fàga?
wátti wo máni bɔ́ɔ wo máni bɛ̀n anu là wo si kélen fàga
time in 2PL COND leave 2PL COND meet 3PL LOC 2PL POT one die
n pp pron pm v pron pm v pron pp pron pm num v
ecouterAmaK
wátti tɔ ma mán bɛ̀n an nà, ma tée fűs bìta  
Sometimes, when we meet them, we don't catch any of them.
wátti ma mán bɛ̀n an nà, ma tée fűs bìta
wátti ma máni bɛ̀n anu là ma tée fűs bìta
time in 1PL COND meet 3PL LOC 1PL NEG.POT nothing seize
n pp pron pm v pron pp pron pm n v
ecouterMK
áwà  
Okay.
áwà
áwà
well
itj
ecouterAmaK
a i tàran wo fóo bá' túnɛn wùléèn' nà  
It can be that they all hid from the dogs
a i tàran wo fóo bá' túnɛn wùléèn' nà
a si tàran wo főo báti túnɛn wùlu -È -nù là
3SG POT find that UNIV PRF hide dog -ART -PL LOC
pron pm v pron dtm pm v n -mrph -mrph pp
ecouterAmaK
ma n' a fɔ́ɔ wùléèn' jáasɛnden, ánnadon  
You would say that the dogs are weak.
ma n' a fɔ́ɔ wùléèn' jáasɛnden, ánnadon
ma ni a fɔ́ɔ wùlu -È -nù jáasɛ -len ánnadon
1PL OPT 3SG say dog -ART -PL be.weak -PC.RES DISC
pron pm pron v n -mrph -mrph v -mrph disc
ecouterAmaK
kùláànù y' anu bòri-la le, an ni túnɛn wùléènù ma  
When they monkeys run, they hide from the dogs
kùláànù y' anu bòri-la le, an ni túnɛn wùléènù ma
kùla -È -nù bi anu bòri -la le anu ni túnɛn wùlu -È -nù ma
monkey -ART -PL be 3PL run -GER FOC 3PL OPT hide dog -ART -PL to
n -mrph -mrph cop pron v -mrph prt pron pm v n -mrph -mrph pp
ecouterMK
ɛɛ n bát' a ɲáa.. n báti wo mɛ́n Àlfá Ámadu, wáttin tɔ kùláànù y' anu bòri-la le, an ni túnɛn wo là  
I understand it, Alfa Amadu, sometimes the monkeys run away and hide from them.
ɛɛ n bát' a ɲáa.. n báti wo mɛ́n Àlfá Ámadu, wáttin kùláànù y' anu bòri-la le, an ni túnɛn wo là
ɛɛ n báti a ɲáa n báti wo mɛ́n Àlfá Ámadu wáatu -nù kùla -È -nù bi anu bòri -la le anu ni túnɛn wo là
ur 1SG PRF 3SG eye 1SG PRF 2PL hear NOM.M NOM.M time -PL in monkey -ART -PL be 3PL run -GER FOC 3PL OPT hide that LOC
itj pron pm pron n pron pm pron v n.prop n.prop n -mrph pp n -mrph -mrph cop pron v -mrph prt pron pm v pron pp
ecouterMK
yan kɔ̀tɛ́ɛ̀, Àlfá Ámadu,  
now, Alfa Amadu
yan kɔ̀tɛ́ɛ̀, Àlfá Ámadu,
yan kɔ̀tɛ́ɛ̀ Àlfá Ámadu
that now NOM.M NOM.M
pron adv n.prop n.prop
ecouterMK
i la wùléè wo mín b' i bólo wo ɲàâ  
the dog that you have
i la wùléè wo mín b' i bólo wo ɲàâ
i la wùlu -È wo mín bi i bólo wo ɲàa -È
2SG POSS dog -ART that which be 2SG arm that manner -ART
pron conj n -mrph pron n cop pron n pron n -mrph
ecouterMK
i la wùléè wo, i b' a dánkun-na káma, háa a ni déri i là, háa i máni wúli brúsà tɔ, i le n' a le s' a wà, a t' a bàlan?  
This dog of yours, how do you bring it up so that it gets used to you, and when you go to the bush, you and him, he doesn't refuse?
i la wùléè wo, i b' a dánkun-na káma, háa a ni déri i là, háa i máni wúli brúsà tɔ, i le n' a le s' a wà, a t' a bàlan?
i la wùlu -È wo i bi a dánkun -la káma háa a ni déri i là háa i máni wúli búrusa -È i le nin a le si a wà a tée a bàlan
2SG POSS dog -ART that 2SG be 3SG rear -GER how as.far.as 3SG OPT get.accustomed 2SG LOC as.far.as 2SG COND get.up bush -ART in 2SG FOC and 3SG FOC POT 3SG go 3SG NEG.POT 3SG refuse
pron conj n -mrph pron pron cop pron v -mrph adv conj pron pm v pron pp conj pron pm v n -mrph pp pron prt conj pron prt pm pron v pron pm pron v
ecouterAmaK
n b' a dánkun-na kómin nà háray a i déri n nà  
How do I bring it up so that it gets used to me?
n b' a dánkun-na kómin nà háray a i déri n nà
n bi a dánkun -la kómin là háray a si déri n là
1SG be 3SG rear -GER how LOC so 3SG POT get.accustomed 1SG LOC
pron cop pron v -mrph adv pp itj pron pm v pron pp
ecouterAmaK
n mán' wúli brúsà tɔ.. n mán wúli, sàgúèma, n mán kée, kíni dámuè là, n n' a kɔ́ɔ  
When I am to go to the bush, in the morning when I'm ready to eat, I give it to him.
n mán' wúli brúsà tɔ.. n mán wúli, sàgúèma, n mán kée, kíni dámuè là, n n' a kɔ́ɔ
n máni wúli búrusa -È n máni wúli sàgúma n máni kée kíni dámu -È là n ni a kɔ́ɔ
1SG COND get.up bush -ART in 1SG COND get.up morning 1SG COND arrive food eat -ART LOC 1SG OPT 3SG give
pron pm v n -mrph pp pron pm v n pron pm v n v -mrph pp pron pm pron v
ecouterAmaK
ùráà là, n mán kée kíni dámuè là, n n' a kɔ́ɔ  
in the evening, when I'm ready to eat, I give it to him.
ùráà là, n mán kée kíni dámuè là, n n' a kɔ́ɔ
ùra -È là n máni kée kíni dámu -È là n ni a kɔ́ɔ
evening -ART LOC 1SG COND arrive food eat -ART LOC 1SG OPT 3SG give
n -mrph pp pron pm v n v -mrph pp pron pm pron v
ecouterAmaK
ma mán táa brúsà tɔ, si n ka fɛ́n bìta, n n' a gbòléè tàa, n n' a díi a ma, a bá' déri n nà  
When we go to the bush, if I catch something, I give its skin to him, it's used to me.
ma mán táa brúsà tɔ, si n ka fɛ́n bìta, n n' a gbòléè tàa, n n' a díi a ma, a bá' déri n nà
ma máni tága búrusa -È si n ka fɛ́n bìta n ni a gbòlo -È tàa n ni a dín a ma a báti déri n là
1PL COND go bush -ART in if 1SG PST.TR thing seize 1SG OPT 3SG skin -ART take 1SG OPT 3SG give 3SG to 3SG PRF get.accustomed 1SG LOC
pron pm v n -mrph pp conj pron pm n v pron pm pron n -mrph v pron pm pron v pron pp pron pm v pron pp
ecouterAmaK
bìi tùgun, n mán wúli, n mán' a kíli, a si nàa, a máni n yén káamin wőo a si a fɔ́ɲɛ̀ la-fìrifíri, a ni nàa n ma.  
Now, when I'm ready and when I call him, he comes, whenever he sees me, he would wag his tail and come to me.
bìi tùgun, n mán wúli, n mán' a kíli, a si nàa, a máni n yén káamin wőo a si a fɔ́ɲɛ̀ la-fìrifíri, a ni nàa n ma.
bìi tùgun n máni wúli n máni a kíli a si nàa a máni n yén káamin wő a si a fɔ́ɲɔ -È la- fìrifíri a ni nàa n ma
now again 1SG COND get.up 1SG COND 3SG call 3SG POT come 3SG COND 1SG see when UNIV 3SG POT 3SG tail -ART CAUS- swindle 3SG OPT come 1SG to
adv adv pron pm v pron pm pron v pron pm v pron pm pron v adv dtm pron pm pron n -mrph mrph- v pron pm v pron pp
ecouterMK
ɛɛ Àlfá Ámadu Kɛ́yta, i máni wùléè tàa, i y' a tɔ́gɔ láa-la le, álakɔ hári i mán' a kéle, wùlu síyaman tée bìla i gbàâ là, hári i la wùléè, wo dɔ́rɔn de bìla-ta i gbàâ là?  
Alfa Amadu Keyta, when you take a dog, do you give it a name so that when you call it, numerous dogs wouldn't follow you and that only your dog it follows you?
ɛɛ Àlfá Ámadu Kɛ́yta, i máni wùléè tàa, i y' a tɔ́gɔ láa-la le, álakɔ hári i mán' a kéle, wùlu síyaman tée bìla i gbàâ là, hári i la wùléè, wo dɔ́rɔn de bìla-ta i gbàâ là?
ɛɛ Àlfá Ámadu Kɛ́yta i máni wùlu -È tàa i bi a tɔ́gɔ láa -la le álakɔ hári i máni a kéle wùlu síyaman tée bìla i gbàa -È là hári i la wùlu -È wo dɔ́rɔn le bìla -ta i gbàa -È là
ur NOM.M NOM.M NOM 2SG COND dog -ART take 2SG be 3SG name lie -GER FOC in.order.to but 2SG COND 3SG call dog numerous NEG.POT plunge 2SG trace -ART LOC but 2SG POSS dog -ART that only FOC plunge -PST.INTR 2SG trace -ART LOC
itj n.prop n.prop n.prop pron pm n -mrph v pron cop pron n n -mrph prt conj prt pron pm pron v n adj pm v pron n -mrph pp prt pron conj n -mrph pron dtm prt v -mrph pron n -mrph pp
ecouterAmaK
áa, i mán' a tàa, i y' a tɔ́gɔ láa-la "gátɔ" máa "wúla fára"  
yes, when you take it, you give it a name: "sweet pie" or "cross the bush"
áa, i mán' a tàa, i y' a tɔ́gɔ láa-la "gátɔ" máa "wúla fára"
áwà i máni a tàa i bi a tɔ́gɔ láa -la gátɔ máa wúla fára
well 2SG COND 3SG take 2SG be 3SG name lie -GER ETRG.FR or bush tear
itj pron pm pron v pron cop pron n n -mrph n conj n v
ecouterAmaK
i y' a tɔ́gɔ láa-la le, álakɔ i mán' a.. i mán' a kéle, a s' a lɔ́n a le le  
You give it a name, so that when you call he know, it' him.
i y' a tɔ́gɔ láa-la le, álakɔ i mán' a.. i mán' a kéle, a s' a lɔ́n a le le
i bi a tɔ́gɔ láa -la le álakɔ i máni a i máni a kéle a si a lɔ́n a le le
2SG be 3SG name lie -GER FOC in.order.to 2SG COND 3SG 2SG COND 3SG call 3SG POT 3SG know 3SG FOC FOC
pron cop pron n n -mrph prt conj pron pm pron pron pm pron v pron pm pron v pron prt prt
ecouterMK
áa  
aa
áa
áwà
well
itj
ecouterMK
ɛɛ  
ee..
ɛɛ
ɛɛ
ur
itj
ecouterMK
mɔ̀gɔ síyaman b' i la wùléè kɛɛ mɔ̀ndɔ-la kɛɛ hɔ́ɗɛ̀ tɔ, kɔ̀nɔ a béle bìla-la kɛɛ mɔ̀gɛ́ɛ̀nù fóo gbàâ là. Fɛ́n de wo kɛ́ɛ-la?  
In this village there are many people who give something to your dog, but it doesn't follow all these people. Why is it so?
mɔ̀gɔ síyaman b' i la wùléè kɛɛ mɔ̀ndɔ-la kɛɛ hɔ́ɗɛ̀ tɔ, kɔ̀nɔ a béle bìla-la kɛɛ mɔ̀gɛ́ɛ̀nù fóo gbàâ là. Fɛ́n de wo kɛ́ɛ-la?
mɔ̀gɔ síyaman bi i la wùlu -È kɛɛ mɔ̀ndɔ -la kɛɛ hɔ́ɗɔ -È kɔ̀nɔ a béle bìla -la kɛɛ mɔ̀gɔ -È -nù főo gbàa -È là fɛ́n le wo kɛ́ɛ -la
man numerous be 2SG POSS dog -ART this give.a.handfull -GER this village -ART in but 3SG COP.NEG plunge -GER this man -ART -PL UNIV trace -ART LOC what? FOC that do -GER
n adj cop pron conj n -mrph pron v -mrph pron n -mrph pp conj pron cop v -mrph pron n -mrph -mrph dtm n -mrph pp pron prt pron v -mrph
ecouterAmaK
mín wo kɛ́ɛ-den,  
the reason for it is
mín wo kɛ́ɛ-den,
mín wo kɛ́ɛ -len
which that do -PC.RES
n pron v -mrph
ecouterAmaK
a mán déri.. a mán déri mín y' a kɔ́ɔ-la tígitigi, a nin mín k' a tàa  
he is used to the one who gives him (to eat) and the one who has taken him
a mán déri.. a mán déri mín y' a kɔ́ɔ-la tígitigi, a nin mín k' a tàa
a máni déri a máni déri mín bi a kɔ́ɔ -la tígitigi a nin mín kà a tàa
3SG COND get.accustomed 3SG COND get.accustomed which be 3SG give -GER exactly 3SG and which SEQ 3SG take
pron pm v pron pm v n cop pron v -mrph itj pron conj n conj pron v
ecouterAmaK
a i déri-la wo le là  
that's what it's used to.
a i déri-la wo le là
a bi déri -la wo le là
3SG be get.accustomed -GER that FOC LOC
pron cop v -mrph pron prt pp
ecouterAmaK
tùma kɛɛ a si bìla wonù gbàâ là, kɔ̀nɔ a tìgi máa won nà  
Sometimes he can follow them, but they are not his owner.
tùma kɛɛ a si bìla wonù gbàâ là, kɔ̀nɔ a tìgi máa won nà
tùma kɛɛ a si bìla wo -nù gbàa -È là kɔ̀nɔ a tìgi máa wo -nù là
time this 3SG POT plunge that -PL trace -ART LOC but 3SG owner NEG.COP that -PL LOC
n pron pron pm v pron -mrph n -mrph pp conj pron n cop pron -mrph pp
ecouterAmaK
mín y' a kɛ́ɛ-la a i bìla-la wonù gbàâ là, anu y' a mɔ̀ndɛ́ɛ̀ mín kɛ́ɛ-la  
The thing that makes him follow them is that what they give to him.
mín y' a kɛ́ɛ-la a i bìla-la wonù gbàâ là, anu y' a mɔ̀ndɛ́ɛ̀ mín kɛ́ɛ-la
mín bi a kɛ́ɛ -la a bi bìla -la wo -nù gbàa -È là anu bi a mɔ̀ndɔ -È mín kɛ́ɛ -la
which be 3SG do -GER 3SG be plunge -GER that -PL trace -ART LOC 3PL be 3SG ball -ART which do -GER
n cop pron v -mrph pron cop v -mrph pron -mrph n -mrph pp pron cop pron n -mrph n v -mrph
ecouterMK
ɛɛ.. n b' i màɲíninka-la le, Mámadu, hári i le la-mɔ̀ndɛ́ɛ̀ kòlo i b' i la wùléè mɔ̀ndɔ-la mín nà, wo le y' a kɛ́ɛ-la, a le, i mán' a kíli, a si bìla i gbàâ là káa ɛɛ..  
I'm asking you Mammadu, is it that you the quantitiy that you give to your dog is big, is it the reason why when you call it, it follows you or..?
ɛɛ.. n b' i màɲíninka-la le, Mámadu, hári i le la-mɔ̀ndɛ́ɛ̀ kòlo i b' i la wùléè mɔ̀ndɔ-la mín nà, wo le y' a kɛ́ɛ-la, a le, i mán' a kíli, a si bìla i gbàâ là káa ɛɛ..
ɛɛ n bi i màɲíninka -la le Mámadu hári i le la- mɔ̀ndɔ -È kòlo i bi i la wùlu -È mɔ̀ndɔ -la mín là wo le bi a kɛ́ɛ -la a le i máni a kíli a si bìla i gbàa -È là káa ɛɛ
ur 1SG be 2SG ask -GER FOC NOM.M but 2SG FOC CAUS- give.a.handfull -ART big 2SG be 2SG POSS dog -ART give.a.handfull -GER which LOC that FOC be 3SG do -GER 3SG FOC 2SG COND 3SG call 3SG POT plunge 2SG trace -ART LOC or.INTERR ur
itj pron cop pron v -mrph prt n.prop prt pron prt mrph- v -mrph adj pron cop pron conj n -mrph v -mrph n pp pron prt cop pron v -mrph pron prt pron pm pron v pron pm v pron n -mrph pp conj itj
ecouterMK
i bi i la wùléè kɛɛ, súè máni kòo, a i dòn-na bóɲɛ̀ là le, a n' a láa, káa a i kìi-la i la lúè ma le, a n' i la lúè kántan?  
When the night comes, do you let your dog into the house or it spends the night in the yard and guards it?
i bi i la wùléè kɛɛ, súè máni kòo, a i dòn-na bóɲɛ̀ là le, a n' a láa, káa a i kìi-la i la lúè ma le, a n' i la lúè kántan?
i bi i la wùlu -È kɛɛ súu -È máni kòo a bi dòn -la bón -È là le a ni a láa káa a bi kìi -la i la lúu -È ma le a ni i la lúu -È kántan
2SG be 2SG POSS dog -ART this night -ART COND start 3SG be enter -GER house -ART LOC FOC 3SG OPT 3SG lie or.INTERR 3SG be spend.night -GER 2SG POSS yard -ART to FOC 3SG OPT 2SG POSS yard -ART guard
pron cop pron conj n -mrph pron n -mrph pm v pron cop v -mrph n -mrph pp prt pron pm pron n conj pron cop v -mrph pron conj n -mrph pp prt pron pm pron conj n -mrph v
ecouterAmaK
súè mán kòo, mín y' a kɛ́ɛ-la a dérinden n de là..  
when the night come, the thing that makes him accustomed to me,
súè mán kòo, mín y' a kɛ́ɛ-la a dérinden n de là..
súu -È máni kòo mín bi a kɛ́ɛ -la a déri -len n le là
night -ART COND start which be 3SG do -GER 3SG get.accustomed -PC.RES 1SG FOC LOC
n -mrph pm v n cop pron v -mrph pron v -mrph pron prt pp
ecouterAmaK
kàbí n k' tàa, n b' a mɔ̀ndɔ-la  
Since I've taken it, I feed it
kàbí n k' tàa, n b' a mɔ̀ndɔ-la
kàbí n ka tàa n bi a mɔ̀ndɔ -la
since 1SG PST.TR take 1SG be 3SG ball -GER
conj pron pm v pron cop pron n -mrph
ecouterAmaK
n bél' a gbàsi-la, n bél' a gbén-na  
I don't beat it, I don't chase it away.
n bél' a gbàsi-la, n bél' a gbén-na
n béle a gbàsi -la n béle a gbén -la
1SG COP.NEG 3SG build -GER 1SG COP.NEG 3SG drive.out -GER
pron cop pron v -mrph pron cop pron v -mrph
ecouterAmaK
a i kìi-la n na dáà là ɲɔ́ɔ le, n bél' a gbén-na  
He sleeps next to my door, I don't chase it away.
a i kìi-la n na dáà là ɲɔ́ɔ le, n bél' a gbén-na
a bi kìi -la n la dáa -È là ɲɔ́ɔ le n béle a gbén -la
3SG be spend.night -GER 1SG POSS mouth -ART LOC that FOC 1SG COP.NEG 3SG drive.out -GER
pron cop v -mrph pron conj n -mrph pp pron prt pron cop pron v -mrph
ecouterAmaK
wo le y' a kɛ́ɛ-la a dérinden n de là  
This makes her used to me.
wo le y' a kɛ́ɛ-la a dérinden n de là
wo le bi a kɛ́ɛ -la a le n le là
that FOC be 3SG do -GER 3SG FOC 1SG FOC LOC
pron prt cop pron v -mrph pron prt pron prt pp
ecouterMK
ɛɛ wùléè kɛɛ nàfáà ɲùman bi i ma, lúè kɛɛ ma ɲɔ́ɔ?  
This dog, what's the use of it for you in the yard?
ɛɛ wùléè kɛɛ nàfáà ɲùman bi i ma, lúè kɛɛ ma ɲɔ́ɔ?
ɛɛ wùlu -È kɛɛ nàfáa -È ɲùman bi i ma lúu -È kɛɛ ma ɲɔ́ɔ
ur dog -ART this succes -ART which be 2SG to yard -ART this to that
itj n -mrph pron n -mrph adj cop pron pp n -mrph pron pp pron
ecouterAmaK
a nàfáà mín bi n ma, a mán' a láa ɲɔ́ɔ, dóo tée dòn n máa' a lɔ́n  
The use from him for me is that when it lies there, nobody that I don't know enters
a nàfáà mín bi n ma, a mán' a láa ɲɔ́ɔ, dóo tée dòn n máa' a lɔ́n
a nàfáa -È mín bi n ma a máni a láa ɲɔ́ɔ dóo tée dòn n máa a lɔ́n
3SG benefit -ART which be 1SG to 3SG COND 3SG lie that one NEG.POT enter 1SG NEG.COP 3SG know
pron n -mrph n cop pron pp pron pm pron n pron n pm v pron cop pron v
ecouterAmaK
a nin tùgun, n s' a.. n s' a wà a fɛ brúsà tɔ, a ni fɛ́ɲɛ̀n' bìta ɲɲè, ma si nàa  
And also, I go with it to the bush and it catches things for me, we go there
a nin tùgun, n s' a.. n s' a wà a brúsà tɔ, a ni fɛ́ɲɛ̀n' bìta ɲɲè, ma si nàa
a nin tùgun n si a n si a wà a búrusa -È a ni fɛ́n -È -nù bìta n yen ma si nàa
3SG and again 1SG POT 3SG 1SG POT 3SG go 3SG with bush -ART in 3SG OPT thing -ART -PL seize 1SG for 1PL POT come
pron conj adv pron pm pron pron pm pron v pron pp n -mrph pp pron pm n -mrph -mrph v pron pp pron pm v
ecouterMK
ɛɛ kìnáà wó déndè wó, kàla i wùléè tàa-la, káa dénnɛ̀n' de tún i wùléè tàa-la tériya?  
Adults and children, everybody or only the children are eager to take dogs?
ɛɛ kìnáà wó déndè wó, kàla i wùléè tàa-la, káa dénnɛ̀n' de tún i wùléè tàa-la tériya?
ɛɛ kìna -È wő dénden -È wő kàla bi wùlu -È tàa -la káa dénden -È -nù le tún bi wùlu -È tàa -la tériya
ur elder -ART UNIV child -ART UNIV everybody be dog -ART take -GER or.INTERR child -ART -PL FOC only be dog -ART take -GER rapidly
itj adj -mrph dtm n -mrph dtm pron cop n -mrph v -mrph conj n -mrph -mrph prt prt cop n -mrph v -mrph adv
ecouterAmaK
áa dénnɛn' de kìnáà pùse-la háa an ni wùléè tàa anu yen  
It's children who make the adults to take a dog for them.
áa dénnɛn' de kìnáà pùse-la háa an ni wùléè tàa anu yen
áwà le le kìna -È pùse -la háa anu ni wùlu -È tàa anu yen
well FOC FOC old.man -ART ETRG.FR -GER as.far.as 3PL OPT dog -ART take 3PL for
itj prt prt n -mrph v -mrph conj pron pm n -mrph v pron pp
ecouterMK
dénnɛ̀n' de y' a fɔ́ɔ-la kìnáànù ma, kó w' a tóo, ma ni wùléè tàa, ma n' a kòlo, nɛ́ɛ̀?  
So, it's the children who say to the adults, please, let's take a dog and bring it up, right?
dénnɛ̀n' de y' a fɔ́ɔ-la kìnáànù ma, kó w' a tóo, ma ni wùléè tàa, ma n' a kòlo, nɛ́ɛ̀?
dénden -È -nù le bi a fɔ́ɔ -la kìna -È -nù ma kó wo a tóo ma ni wùlu -È tàa ma ni a kòlo nɛ́ɛ̀
child -ART -PL FOC be 3SG say -GER old.man -ART -PL to say 2PL 3SG leave 1PL OPT dog -ART take 1PL OPT 3SG bring.up EMPH
n -mrph -mrph prt cop pron v -mrph n -mrph -mrph pp v pron pron v pron pm n -mrph v pron pm pron v part
ecouterAmaK
mhm  
Yes.
mhm
mhm
yes
itj
ecouterMK
áwà, wùléè mán nàa nɔn kɔ̀tɛ́ɛ̀ lúè ma, wo le nin kìnaanù fóo le wùléè wo kántan-na?  
When the dog comes to the yard, do you and the parents keep this dog together?
áwà, wùléè mán nàa nɔn kɔ̀tɛ́ɛ̀ lúè ma, wo le nin kìnaanù fóo le wùléè wo kántan-na?
áwà wùlu -È máni nàa nɔn kɔ̀tɛ́ɛ̀ lúu -È ma wo le nin kìnaanu főo le wùlu -È wo kántan -la
well dog -ART COND come but now yard -ART to 2PL FOC and elder UNIV FOC dog -ART that guard -GER
itj n -mrph pm v itj adv n -mrph pp pron prt conj n dtm prt n -mrph pron v -mrph
ecouterAmaK
ma le nin kìnáànù fóo s' a kɔ́ɔ kínè tɔ  
We and the adults, we all give the food to it.
ma le nin kìnáànù fóo s' a kɔ́ɔ kínè
ma le nin kìna -È -nù főo si a kɔ́ɔ kíni -È
1PL FOC and old.man -ART -PL UNIV POT 3SG give food -ART in
pron prt conj n -mrph -mrph dtm pm pron v n -mrph pp
ecouterAmaK
pàsɛkɛ́ a fɔ́ɔ-nden de wùléè, si i máa a mɔ̀ndɔ a máa ɲìn i là  
Becaus they say, that if you don't feed the dog, it's not good for you.
pàsɛkɛ́ a fɔ́ɔ-nden de wùléè, si i máa a mɔ̀ndɔ a máa ɲìn i là
pàsɛ́ a fɔ́ɔ -len le wùlu -È si i máa a mɔ̀ndɔ a máa ɲìn i là
because 3SG say -PC.RES FOC dog -ART if 2SG NEG.COP 3SG give.a.handfull 3SG NEG.COP be.good 2SG LOC
conj pron v -mrph prt n -mrph conj pron cop pron v pron cop v pron pp
ecouterMK
mhm  
Yes
mhm
mhm
yes
itj
ecouterAmaK
wo le y' a kɛ́ɛ-la kìnáànù tùgun b' a mɔ̀ndɔ-la dénnɛ̀nù fɛ  
That's why the adults and not only the children feed the dog.
wo le y' a kɛ́ɛ-la kìnáànù tùgun b' a mɔ̀ndɔ-la dénnɛ̀nù
wo le bi a kɛ́ɛ -la kìna -È -nù tùgun bi a mɔ̀ndɔ -la dénden -È -nù
2PL FOC be 3SG do -GER old.man -ART -PL again be 3SG ball -GER child -ART -PL with
pron prt cop pron v -mrph n -mrph -mrph adv cop pron n -mrph n -mrph -mrph pp
ecouterMK
áwà, dàn de ɲɔ́ɔ, n b' a fɛ́, n ni Mámadu Bári màɲíninka, kó a kùsan tàléè dònden láa-la, a ni tàli kélen láa ma yen yan nɛ́tɔ, ma n' a la tàléè wo mɛ́n  
Well, let's stop here. I want to ask Mamadu Bari, because he can tell some tales, he should tell us one tale here, and we should listen to his tale.
áwà, dàn de ɲɔ́ɔ, n b' a fɛ́, n ni Mámadu Bári màɲíninka, kó a kùsan tàléè dònden láa-la, a ni tàli kélen láa ma yen yan nɛ́tɔ, ma n' a la tàléè wo mɛ́n
áwà dàn le ɲɔ́ɔ n bi a n ni Mámadu Bári màɲíninka kó a kùsan tàli -È dònden la a ni tàli kélen kélen láa ma yen yan nɛ́tɔ ma n a la tàli -È wo mɛ́n
well stop FOC that 1SG be 3SG with 1SG OPT NOM.M NOM.CL ask say 3SG able tale -ART one POSS 3SG OPT tale one lie 1PL for that in 1PL 1SG 3SG POSS tale -ART that hear
itj n prt pron pron cop pron pp pron pm n.prop n.prop v v pron adj n -mrph dtm conj pron pm n num n pron pp pron pp pron pron pron conj n -mrph pron v
ecouterMK
si wo le tùgun bɛ̀n-ta ma ma, a ni kélen tùgun láa, a n' a mákàfu ma yen.  
and if it pleases us, he can tell one more tale, he can add for us.
si wo le tùgun bɛ̀n-ta ma ma, a ni kélen tùgun láa, a n' a mákàfu ma yen.
si wo le tùgun bɛ̀n -ta ma ma a ni kélen tùgun láa a ni a mákàfu ma yen
if 2PL FOC again meet -PST.INTR 1PL to 3SG OPT one again lie 3SG OPT 3SG add 1PL for
conj pron prt adv v -mrph pron pp pron pm num adv n pron pm pron v pron pp
ecouterUK
wáala  
Right!
wáala
wáala
ETRG.FR
itj
ecouterMK
kɔ̀tɛ́ɛ̀.. Mámadu Bári, tàli kélen láa dé ma yen, ma ni wo mɛ́n  
Now, Mamadu Bari, tell us one story and we'll listen to it.
kɔ̀tɛ́ɛ̀.. Mámadu Bári, tàli kélen láa dé ma yen, ma ni wo mɛ́n
kɔ̀tɛ́ɛ̀ Mámadu Bári tàli kélen láa dé ma yen ma ni wo mɛ́n
now NOM.M NOM.CL tale one lie EMPH to for 1PL OPT that hear
adv n.prop n.prop n num n prt pp pp pron pm pron v
ecouterMK
i n' i kúlè kɔ́rta  
Speak up!
i n' i kúlè kɔ́rta
i ni i kúlu -È kɔ́rta
2SG OPT 2SG voice -ART lift
pron pm pron n -mrph v
ecouterAlfM
ntàliyɔ  
ntàliyɔ
ntàliyɔ
DISC
itj
ecouterMK
tàláati  
tàláati
tàláati
DISC
itj
ecouterAlfM
kàyi sàba le, an bɔ́ɔ-ta, an i táa-la wàyasɛ̀ là  
There were there men, they went on a trip
kàyi sàba le, an bɔ́ɔ-ta, an i táa-la wàyasɛ̀ là
kàyi sàba le anu bɔ́ɔ -ta anu bi tága -la wàyas -È là
man three FOC 3PL leave -PST.INTR 3PL be go -GER trip -ART LOC
n num prt pron v -mrph pron cop v -mrph n -mrph pp
ecouterMK
náamu  
yes
náamu
náamu
yes
itj
ecouterAlfM
kàla la sáakunnɛ̀ i kàn ma  
Each had a small bag on his shoulder.
kàla la sáakunnɛ̀ i kàn ma
kàla la sáaku -len -È bi kàn ma
everybody POSS bag -PC.RES -ART be place to
pron conj n -mrph -mrph cop n.loc pp
ecouterMK
mhm  
Yes
mhm
mhm
yes
itj
ecouterAlfM
an tága-ta, an tága-ta, sángè k' an' gbàsi  
They walked and walked and the rain fell on them.
an tága-ta, an tága-ta, sángè k' an' gbàsi
anu tága -ta anu tága -ta sángi -È kà anu gbàsi
3PL go -PST.INTR 3PL go -PST.INTR rain -ART SEQ 3PL build
pron v -mrph pron v -mrph n -mrph conj pron v
ecouterAlfM
an bɛ̀n-ta tɔ́gɛ̀nden nà, an dòn-ta tɔ́gɛ̀ kɔ́tɔ  
They saw a small hut and they entered into it.
an bɛ̀n-ta tɔ́gɛ̀nden nà, an dòn-ta tɔ́gɛ̀ kɔ́tɔ
anu bɛ̀n -ta tɔ́gɔ -È -len là anu dòn -ta tɔ́gɔ -È kɔ́tɔ
3PL meet -PST.INTR forge -ART -PC.RES LOC 3PL enter -PST.INTR name -ART under
pron v -mrph n -mrph -mrph pp pron v -mrph n -mrph pp
ecouterMK
mhm  
Yes.
mhm
mhm
yes
itj
ecouterAlfM
fóo wo ma bá' dòn tɔ́gɔ kɛɛ kɔ́tɔ nɔn, ma i táa-la wàyasɛ̀ là, kɔ̀nɔ, kàla béle, lɔ́gɔ béle, táa béle  
We've entered into this shed, and we're on a trip, but there is no strow, no wood, no fire
fóo wo ma bá' dòn tɔ́gɔ kɛɛ kɔ́tɔ nɔn, ma i táa-la wàyasɛ̀ là, kɔ̀nɔ, kàla béle, lɔ́gɔ béle, táa béle
főo wo ma báti dòn tɔ́gɔ kɛɛ kɔ́tɔ nɔn ma bi tága -la wàyas -È là kɔ̀nɔ kàla béle lɔ́gɔ béle táa béle
UNIV 2PL 1PL PRF enter hut this under but 1PL be go -GER trip -ART LOC but stick COP.NEG tree COP.NEG fire COP.NEG
dtm pron pron pm v n pron pp itj pron cop v -mrph n -mrph pp conj n cop n cop n cop
ecouterMK
mhm  
yes
mhm
mhm
yes
itj
ecouterAlfM
dóè kó.. dóè kó, lɔ́gɛ̀ i yan nɛ́tɔ, k' a gbɛ̀lɛn kéleɲɛ̀ káti, kà wo kɛ́ɛ lɔ́gɔ là  
One of them said: there is wood, he broke his shin bone and made wood from it.
dóè kó.. dóè kó, lɔ́gɛ̀ i yan nɛ́tɔ, k' a gbɛ̀lɛn kéleɲɛ̀ káti, kà wo kɛ́ɛ lɔ́gɔ là
dóo -È kó dóo -È kó lɔ́gɔ -È bi yan nɛ́tɔ kà a gbɛ̀lɛn kélen -È káti kà wo kɛ́ɛ lɔ́gɔ là
one -ART say one -ART say tree -ART be that in SEQ 3SG difficult one -ART fracture SEQ that do tree LOC
n -mrph v n -mrph v n -mrph cop pron pp conj pron adj num -mrph v conj pron v n pp
ecouterMK
mhm  
Yes
mhm
mhm
yes
itj
ecouterAlfM
dóè tùgun, an kó.. an kó kàlá béle  
the othere one.. they said there was now straw
dóè tùgun, an kó.. an kó kàlá béle
dóo -È tùgun anu kó anu kó kàla béle
one -ART again 3PL say 3PL say stick COP.NEG
n -mrph adv pron v pron v n cop
ecouterAlfM
dóè ka a gbɛ̀lɛn kéleɲɛ̀ káti, kà wo ɲɔ́ɔ kɛ́ɛ kàla là  
The other one broke his shin bone and made it into straw.
dóè ka a gbɛ̀lɛn kéleɲɛ̀ káti, kà wo ɲɔ́ɔ kɛ́ɛ kàla là
dóo -È ka a gbɛ̀lɛn kélen -È káti kà wo ɲɔ́ɔ kɛ́ɛ kàla là
one -ART PST.TR 3SG leg one -ART fracture SEQ that that do stick LOC
n -mrph pm pron n num -mrph v conj pron pron v n pp
ecouterMK
mhm  
yes
mhm
mhm
yes
itj
ecouterAlfM
kó, táa béle, ɲáa wùlen tígè, k' a ɲáa lɔ̀ɔ kómin nà, lɔ́gɛ̀nù bìta-ta  
There was no fire. The one with the red eyes, when he looked at it, the wood caught fire.
kó, táa béle, ɲáa wùlen tígè, k' a ɲáa lɔ̀ɔ kómin nà, lɔ́gɛ̀nù bìta-ta
kó táa béle ɲáa wùlen tìgi -È kà a ɲáa lɔ̀ɔ kómin là lɔ́gɔ -È -nù bìta -ta
say fire COP.NEG eye red owner -ART SEQ 3SG eye build how LOC tree -ART -PL seize -PST.INTR
v n cop n adj n -mrph conj pron n v adv pp n -mrph -mrph v -mrph
ecouterMK
náamu  
Yes.
náamu
náamu
yes
itj
ecouterMK
ɛɛ kó kàyi sàba le kó ani y' a wáa-la wàyasɛ̀ là  
so you say that there were three men who went on a trip
ɛɛ kó kàyi sàba le kó ani y' a wáa-la wàyasɛ̀ là
ɛɛ kó kàyi sàba le kó anu bi a ɔ a wàyas -È là
ur say man three FOC say 3PL be 3SG 2PL 3SG trip -ART LOC
itj v n num prt v pron cop pron pron pron n -mrph pp
ecouterMK
an táa-ta háa an kée-ta tɔ́gɔnden ma k' a tɛ̀ren, kó fɛ́n bá' máa?  
They went, saw a little shed and what happened?
an táa-ta háa an kée-ta tɔ́gɔnden ma k' a tɛ̀ren, kó fɛ́n bá' máa?
anu tága -ta háa anu kée -ta tɔ́gɔ -len ma kà a tɛ̀ren kó fɛ́n báti máa
3PL go -PST.INTR as.far.as 3PL arrive -PST.INTR hut -PC.RES to SEQ 3SG find say what? PRF do
pron v -mrph conj pron v -mrph n -mrph pp conj pron v v pron pm v
ecouterAlfM
an dònta tɔ́gɛ̀ wo là  
Then entered a forge.
an dònta tɔ́gɛ̀ wo là
anu dòn -ta tɔ́gɔ -È wo là
3PL enter -PST.INTR hut -ART that LOC
pron v -mrph n -mrph pron pp
ecouterAlfM
sángè bát' anu gbàsi, an dònta tɔ́gɛ̀ là  
The rain fell on them and they went into a forge.
sángè bát' anu gbàsi, an dònta tɔ́gɛ̀ là
sángi -È báti anu gbàsi anu dòn -ta tɔ́gɔ -È là
rain -ART PRF 3PL build 3PL enter -PST.INTR name -ART LOC
n -mrph pm pron v pron v -mrph n -mrph pp
ecouterMK
ɛɛ kó kàyi sàba le bɔ́ɔ-ta, an bi táa-la wàyasɛ̀ là, sángè k' anù gbàsi, an táa-ta, háa an ka tɔ́gɔnden yén, an dònta tɔ́gɛ̀ wo là, k' a tɛ̀ren kíma bát' anu bìta  
you say, that a three men went on a trip, rain caught them, they went and saw a small shed, they into the shed, and they they felt cold.
ɛɛ kó kàyi sàba le bɔ́ɔ-ta, an bi táa-la wàyasɛ̀ là, sángè k' anù gbàsi, an táa-ta, háa an ka tɔ́gɔnden yén, an dònta tɔ́gɛ̀ wo là, k' a tɛ̀ren kíma bát' anu bìta
ɛɛ kó kàyi sàba le bɔ́ɔ -ta anu bi tága -la wàyas -È là sángi -È ka anu gbàsi anu tága -ta háa anu ka tɔ́gɔ -len yén anu dòn -ta tɔ́gɔ -È wo là kà a tɛ̀ren kíma báti anu bìta
ur say man three FOC leave -PST.INTR 3PL be go -GER trip -ART LOC rain -ART PST.TR 3PL beat 3PL go -PST.INTR as.far.as 3PL PST.TR hut -PC.RES see 3PL enter -PST.INTR hut -ART that LOC SEQ 3SG find cold PRF 3PL seize
itj v n num prt v -mrph pron cop v -mrph n -mrph pp n -mrph pm pron v pron v -mrph conj pron pm n -mrph v pron v -mrph n -mrph pron pp conj pron v adj pm pron v
ecouterMK
an kó nɔn kɔ̀tɛ́ɛ̀ nɔn, kó an y' anu gbála-la káma, dóè k' a gbɛ̀lɛ́ɲɛ̀ káti kà wo kɛ́ɛ lɔ́gɛ̀ là  
they said, now, how should they dry themselves? One of them broke his legbone and made it into wood.
an kó nɔn kɔ̀tɛ́ɛ̀ nɔn, kó an y' anu gbála-la káma, dóè k' a gbɛ̀lɛ́ɲɛ̀ káti kà wo kɛ́ɛ lɔ́gɛ̀ là
anu kó nɔn kɔ̀tɛ́ɛ̀ nɔn kó anu bi anu gbála -la káma dóo -È ka a gbɛ̀lɛn -È káti kà wo kɛ́ɛ lɔ́gɔ -È là
3PL say but now but say 3PL be 3PL dry -GER how one -ART PST.TR 3SG leg -ART fracture SEQ that do tree -ART LOC
pron v itj adv itj v pron cop pron v -mrph adv n -mrph pm pron n -mrph v conj pron v n -mrph pp
ecouterMK
dóè tùgun ka a gbɛ̀lɛ́ɲɛ̀ káti, kà kɛ́ɛ fɛ́n nà?  
And the other one also broke his legbone and what did he make with it?
dóè tùgun ka a gbɛ̀lɛ́ɲɛ̀ káti, kà kɛ́ɛ fɛ́n nà?
dóo -È tùgun ka a gbɛ̀lɛn -È káti kà kɛ́ɛ fɛ́n là
one -ART again PST.TR 3SG leg -ART fracture SEQ do what? LOC
n -mrph adv pm pron n -mrph v conj v pron pp
ecouterAlfM
kàláà là  
He made it into straw.
kàláà là
kàla -È là
stick -ART LOC
n -mrph pp
ecouterMK
k' a kɛ́ɛ kàláà là  
and made it into a stick
k' a kɛ́ɛ kàláà là
kà a kɛ́ɛ kàla -È là
SEQ 3SG do stick -ART LOC
conj pron v n -mrph pp
ecouterMK
dóè tùgun k' a gbɛ̀lɛ́ɲɛ̀ káti,  
And the other one also broke his legbone
dóè tùgun k' a gbɛ̀lɛ́ɲɛ̀ káti,
dóo -È tùgun ka a gbɛ̀lɛn -È káti
one -ART again PST.TR 3SG leg -ART fracture
n -mrph adv pm pron n -mrph v
ecouterMK
ɲáa wúleɲɛ̀ k' a ɲáà lɔ̀ɔ, won de le tɔ ɲɔ́ɔ, a bìta-ta a kɛ́ɛ-ta táa là  
The one with the red eyes, he looked at it and it became fire.
ɲáa wúleɲɛ̀ k' a ɲáà lɔ̀ɔ, won de le ɲɔ́ɔ, a bìta-ta a kɛ́ɛ-ta táa là
ɲáa wùlen -È ka a ɲáa -È lɔ̀ɔ wo -nù le le ɲɔ́ɔ a bìta -ta a kɛɛ táa là
eye red -ART PST.TR 3SG eye -ART stop that -PL FOC FOC in that 3SG seize -PST.INTR 3SG this fire LOC
n adj -mrph pm pron n -mrph v pron -mrph prt prt pp pron pron v -mrph pron pron n pp
ecouterMK
i bát' a lɔ́n, wo kàyi sàba ɲɔ́ɔ fóo, ma bát' a lɔ́n, Mámadu Bári la tàléè kɛɛ tɔ, kàyi sàba wo ɲɔ́ɔ fóo fɔ́ɔrunden  
You know, all these three men, in the tale of Mamadu Bari, the tree men all are strong (fooru - from French "fort")
i bát' a lɔ́n, wo kàyi sàba ɲɔ́ɔ fóo, ma bát' a lɔ́n, Mámadu Bári la tàléè kɛɛ tɔ, kàyi sàba wo ɲɔ́ɔ fóo fɔ́ɔrunden
i báti a lɔ́n wo kàyi sàba ɲɔ́ɔ főo ma báti a lɔ́n Mámadu Bári la tàli -È kɛɛ kàyi sàba wo ɲɔ́ɔ főo fɔ́ɔru -len
2SG PRF 3SG know that man three that UNIV 1PL PRF 3SG know NOM.M NOM.CL POSS tale -ART this in man three that that UNIV ETRG.FR -PC.RES
pron pm pron v pron n num pron dtm pron pm pron v n.prop n.prop conj n -mrph pron pp n num pron pron dtm v -mrph
ecouterMK
ɛɛ kàyi sàba bá' tága brúsa tɔ, sángè bát' anu gbàsi,  
Three mand went into the bush and the rain caught them,
ɛɛ kàyi sàba bá' tága brúsa tɔ, sángè bát' anu gbàsi,
ɛɛ kàyi sàba báti tága búrusa sángi -È báti anu gbàsi
ur man three PRF go bush in rain -ART PRF 3PL beat
itj n num pm v n pp n -mrph pm pron v
ecouterMK
an bá' dòn tɔ́gɛ̀ là, kàyi kéleɲɛ̀ dóè bát' a gbɛ̀lɛ́ɲɛ̀ káti k' a kɛ́ɛ lɔ́gɛ̀ là  
they entered into a forge, one of the men broke his legbone and made it into wood
an bá' dòn tɔ́gɛ̀ là, kàyi kéleɲɛ̀ dóè bát' a gbɛ̀lɛ́ɲɛ̀ káti k' a kɛ́ɛ lɔ́gɛ̀ là
anu báti dòn tɔ́gɔ -È là kàyi kélen -È dóo -È báti a gbɛ̀lɛn -È káti kà a kɛ́ɛ lɔ́gɔ -È là
3PL PRF enter hut -ART LOC man one -ART one -ART PRF 3SG leg -ART fracture SEQ 3SG do tree -ART LOC
pron pm v n -mrph pp n num -mrph n -mrph pm pron n -mrph v conj pron v n -mrph pp
ecouterMK
kàyi kéleɲɛ̀ bát' a gbɛ̀lɛ́ɲɛ̀ káti k' a kɛ́ɛ kàláà là  
one of the men broke his legbone and made it into a stick
kàyi kéleɲɛ̀ bát' a gbɛ̀lɛ́ɲɛ̀ káti k' a kɛ́ɛ kàláà là
kàyi kélen -È báti a gbɛ̀lɛn -È káti kà a kɛ́ɛ kàla -È là
man one -ART PRF 3SG leg -ART fracture SEQ 3SG do stick -ART LOC
n num -mrph pm pron n -mrph v conj pron v n -mrph pp
ecouterMK
kàyi kéleɲɛ̀ dóè wo ɲáànù wùlenden, a bát' a ɲáà lɔ̀ɔ táà tɔ, táà bá' bìta, anu bát' anu gbála, háa kímà bát' anu bóloka, i máa' a fɔ́ɔ wo ɲàâ le?  
and the third man with the red eyes, he looked at the fire and the fire caught up and they dried themselves and they felt no more cold. Isn't it that what you told?
kàyi kéleɲɛ̀ dóè wo ɲáànù wùlenden, a bát' a ɲáà lɔ̀ɔ táà tɔ, táà bá' bìta, anu bát' anu gbála, háa kímà bát' anu bóloka, i máa' a fɔ́ɔ wo ɲàâ le?
kàyi kélen -È dóo -È wo ɲáa -È -nù wùlen -len a báti a ɲáa -È lɔ̀ɔ táa -È táa -È báti bìta anu báti anu gbála háa kíma -È báti anu bóloka i máa a fɔ́ɔ wo ɲàa -È le
man one -ART one -ART that eye -ART -PL be.red -PC.RES 3SG PRF 3SG eye -ART stop fire -ART in fire -ART PRF seize 3PL PRF 3PL dry as.far.as cold -ART PRF 3PL leave 2SG NEG.COP 3SG say that manner -ART FOC
n num -mrph n -mrph pron n -mrph -mrph v -mrph pron pm pron n -mrph v n -mrph pp n -mrph pm v pron pm pron v conj n -mrph pm pron v pron cop pron v pron n -mrph prt
ecouterMK
kàyéè le won' nà fɛ̋w bàaba, dóo tùgun láa ma yen de  
These are men, boy, tell us some more.
kàyéè le won' nà fɛ̋w bàaba, dóo tùgun láa ma yen de
kàyi -È le wo -nù là fɛ̋w bàaba dóo tùgun láa ma yen le
man -ART FOC that -PL LOC at.all father one again lie 1PL for FOC
n -mrph prt pron -mrph pp itj n n adv n pron pp prt
ecouterAlfM
áa n tàli o  
Here's my story.
áa n tàli o
áwà n tàli wo
well 1SG tell.stories that
itj pron v pron
ecouterUK
wo wo tàdé!  
Stop talking!
wo wo tàdé!
wo wo tàdé
2PL 2PL stop.talking
pron pron v
ecouterMK
tàláati  
tàláati
tàláati
DISC
itj
ecouterAlfM
áwà, wòléè dóo le, a wíirɛ-ta brúsà tɔ, kɔ̀nɔ k' a sìgi kɔ̀ɔ dáà là  
Well, there was a bird who flew into the bush, but sat on the river bank.
áwà, wòléè dóo le, a wíirɛ-ta brúsà tɔ, kɔ̀nɔ k' a sìgi kɔ̀ɔ dáà là
áwà wòlo -È dóo le a wíirɛ -ta búrusa -È kɔ̀nɔ kà a sìgi kɔ̀ɔ dáa -È là
well franconlin -ART one FOC 3SG fly -PST.INTR bush -ART in but SEQ 3SG sit stream mouth -ART LOC
itj n -mrph n prt pron v -mrph n -mrph pp conj conj pron v n n -mrph pp
ecouterMK
mhm  
yes
mhm
mhm
yes
itj
ecouterAlfM
k' a tɛ̀ren yɛ́gɛnnɛ̀ dóo kɔ̀ɔ dáà là ɲɔ́ɔ nɛ́tɔ  
and she found a little fish there on the river bank.
k' a tɛ̀ren yɛ́gɛnnɛ̀ dóo kɔ̀ɔ dáà là ɲɔ́ɔ nɛ́tɔ
kà a tɛ̀ren yɛ́gɛ -nden -È dóo kɔ̀ɔ dáa -È là ɲɔ́ɔ nɛ́tɔ
SEQ 3SG find fish -DIM -ART one stream mouth -ART LOC that in
conj pron v n -mrph -mrph n n n -mrph pp pron pp
ecouterAlfM
wòléè kó, ma a wà de káaba kántan dúla  
The bird said: "Let's go to guard corn".
wòléè kó, ma a wà de káaba kántan dúla
wòlo -È kó ma a wà le káaba kántan dúla
franconlin -ART say 1PL 3SG go FOC corn guard place
n -mrph v pron pron v prt n v n
ecouterAlfM
a kó, n de kànpátan béle n bólo, bólo béle n bólo, kèn béle n bólo, kó i si sòron n kànpátaɲɛ̀ kɔtɔ ma n' a wà  
Me, I don't have any wings, any hands or any feet. He said: "climb under my wing and we will go".
a kó, n de kànpátan béle n bólo, bólo béle n bólo, kèn béle n bólo, kó i si sòron n kànpátaɲɛ̀ kɔtɔ ma n' a wà
a kó n le kànpátan béle n bólo bólo béle n bólo kèn béle n bólo kó i si sòron n kànpátan -È -tɔ ma ni a wà
3SG say 1SG FOC wing COP.NEG 1SG arm arm COP.NEG 1SG arm leg COP.NEG 1SG arm say 2SG POT ETRG.MNK 1SG wing -ART behind -PRS.N 1PL OPT 3SG go
pron v pron prt n cop pron n n cop pron n n cop pron n v pron pm v pron n -mrph pp -mrph pron pm pron v
ecouterUK
kó ma a wà káaba kántan dúla  
he said, let's go to guard maize.
kó ma a wà káaba kántan dúla
kó ma a wà káaba kántan dúla
say 1PL 3SG go corn guard place
v pron pron v n v n.loc
ecouterAlfM
a k' a sɔ̀ɔ a kànpátaɲɛ̀ kɔ́tɔ, an táa-ta  
he put it under his wind and they went.
a k' a sɔ̀ɔ a kànpátaɲɛ̀ kɔ́tɔ, an táa-ta
a ka a sɔ̀ɔ a kànpátan -È kɔ́tɔ anu tága -ta
3SG PST.TR 3SG prepare 3SG wing -ART under 3PL go -PST.INTR
pron pm pron v pron n -mrph pp pron v -mrph
ecouterAlfM
an kée ɛɛ.. an.. an dònta sùntéè tɔ  
when they came, they entered the field
an kée ɛɛ.. an.. an dònta sùntéè
anu kée ɛɛ anu anu dòn -ta sùntu -È
3PL arrive ur 3PL 3PL enter -PST.INTR field -ART in
pron v itj pron pron v -mrph n -mrph pp
ecouterAlfM
kó káawu  
he said, uncle
kó káawu
kó káawu
say uncle
v n
ecouterMK
si i s' a fɔ́ɔ le?  
Are you going to talk?
si i s' a fɔ́ɔ le?
si i si a fɔ́ɔ le
if 2SG POT 3SG say FOC
conj pron pm pron v prt
ecouterAlfM
a ka káaba káti, a bánta a káti-la káamin,  
he picked the maize, and when he finished cutting it,
a ka káaba káti, a bánta a káti-la káamin,
a ka káaba káti a bán -ta a káti -la káamin
3SG PST.TR corn fracture 3SG end -PST.INTR 3SG fracture -GER when
pron pm n v pron v -mrph pron v -mrph adv
ecouterAlfM
dénnɛ̀ kó: é! nɛ̀ɛnɛ, dó i sùntéè tɔ  
A child said: mother, there's somebody in the field.
dénnɛ̀ kó: é! nɛ̀ɛnɛ, dó i sùntéè
dénden -È kó hé nɛ̀ɛnɛ dóo bi sùntu -È
child -ART say hey! mother one be field -ART in
n -mrph v itj n n cop n -mrph pp
ecouterAlfM
wo kó ma nàa dé, ma n' a fɛ́lɛ  
She told, let's go and have a look.
wo kó ma nàa dé, ma n' a fɛ́lɛ
wo kó ma nàa dé ma ni a fɛ́lɛ
that say 1PL come EMPH 1PL OPT 3SG watch
pron v pron v prt pron pm pron v
ecouterAlfM
áa, wòléè wíirɛ-ta, a tága-ta  
The bird flew away.
áa, wòléè wíirɛ-ta, a tága-ta
áwà wòlo -È wíirɛ -ta a tága -ta
well franconlin -ART fly -PST.INTR 3SG go -PST.INTR
itj n -mrph v -mrph pron v -mrph
ecouterAlfM
yɛ́gɛ.. yɛ́gɛnnɛ̀ tóo-ta ɲɔ́ɔ  
and the little fish remained there.
yɛ́gɛ.. yɛ́gɛnnɛ̀ tóo-ta ɲɔ́ɔ
yɛ́gɛ yɛ́gɛ -nden -È tóo -ta ɲɔ́ɔ
fish fish -DIM -ART leave -PST.INTR that
n n -mrph -mrph v -mrph pron
ecouterAlfM
a kó, kɔ̀tɔ wòlo le kó, ma n' a wà káaba kànkan dúla  
He said, the brother francolin said, let's go and steal corn.
a kó, kɔ̀tɔ wòlo le kó, ma n' a wà káaba kànkan dúla
a kó kɔ̀tɔ wòlo le kó ma ni a wà káaba kànka -nù dúla
3SG say brother franconlin FOC say 1PL OPT 3SG go corn steal -PL place
pron v n n prt v pron pm pron v n v -mrph n.loc
ecouterAlfM
kèn tí n de bólo ɲàa nin ɲàa, kànpatan tí n de bólo, a birinto, ɲaa nin ɲaa, tɛɛma birin tɔ  
I don't have arms, I don't have wings ("ti" maninka = bele) see everytning! (in susu)
kèn tí n de bólo ɲàa nin ɲàa, kànpatan tí n de bólo, a birinto, ɲaa nin ɲaa, tɛɛma birin
kèn tí n le bólo ɲàa nin ɲàa ka tí n le bólo a birinto, ɲaa nin ɲaa, tɛɛma birin
leg ETRG.MNK 1SG FOC arm manner and manner PST.TR ETRG.MNK 1SG FOC arm 3SG
n pm pron prt n n conj n pm pm pron prt n pron
ecouterAlfM
kó, nɛ̀ɛnɛ, kɛɛ kùsan sígè láa-la ye, káaba kóè wo, ma wo tóo wo ɲàâ  
Mother, he can sing, let live this thing with the corn.
kó, nɛ̀ɛnɛ, kɛɛ kùsan sígè láa-la ye, káaba kóè wo, ma wo tóo wo ɲàâ
kó nɛ̀ɛnɛ kɛɛ kùsan síki -È láa -la ye káaba kóo -È wo ma wo tóo wo ɲàa -È
say mother this able song -ART lie -GER TRUTH.FOC corn thing -ART that 1PL that leave that manner -ART
v n pron adj n -mrph n -mrph disc n n -mrph pron pron pron v pron n -mrph
ecouterAlfM
yɛ́gɛnnɛ̀ kó, kó n dòni de kíla là, háa pán nɛ́tɔ, i ni n bóloka ɲɔ́ɔ  
The little fish said: "take me to the road, there, and leave me there".
yɛ́gɛnnɛ̀ kó, kó n dòni de kíla là, háa pán nɛ́tɔ, i ni n bóloka ɲɔ́ɔ
yɛ́gɛ -nden -È kó kó n dòni le kíla là háa pán nɛ́tɔ i ni n bóloka ɲɔ́ɔ
fish -DIM -ART say say 1SG transport FOC road LOC as.far.as there in 2SG OPT 1SG leave that
n -mrph -mrph v v pron v prt n pp conj adv pp pron pm pron v pron
ecouterAlfM
áwà, a k' a dòni ɲɔ́ɔ nɛ́tɔ, kó n ni sígè dóo tùgun láa i yen  
well, he took it there, he said: "I will sing you one more song"
áwà, a k' a dòni ɲɔ́ɔ nɛ́tɔ, kó n ni sígè dóo tùgun láa i yen
áwà a ka a dòni ɲɔ́ɔ nɛ́tɔ kó n ni síki -È dóo tùgun láa i yen
well 3SG PST.TR 3SG transport that in say 1SG OPT song -ART one again lie 2SG for
itj pron pm pron v pron pp v pron pm n -mrph n adv n pron pp
ecouterAlfM
a kó, kɔ̀tɔ wòlo le kó, ma n' a wà káaba kànkan dúla  
He, the francolin said: "let's go and steal some corn".
a kó, kɔ̀tɔ wòlo le kó, ma n' a wà káaba kànkan dúla
a kó kɔ̀tɔ wòlo le kó ma ni a wà káaba kànka -nù dúla
3SG say brother franconlin FOC say 1PL OPT 3SG go corn steal -PL place
pron v n n prt v pron pm pron v n v -mrph n.loc
ecouterAlfM
kèn tí nde bólo ɲaa nin ɲaa, kànpatan ti n de bolo, a birinto,  
kèn tí nde bólo ɲaa nin ɲaa, kànpatan ti n de bolo, a birinto, ɲaa nin ɲaa, tɛɛma birin
kèn tí nde bólo ɲaa nin ɲaa, kànpatan ti n de bolo, a birinto, ɲaa nin ɲaa, tɛɛma birin
ecouterAlfM
áwà a kó, n dòni dé háa kɔ̀ɔ dáà là pán i ni n bóloka  
He said: "take me to the river bank and leave me there".
áwà a kó, n dòni dé háa kɔ̀ɔ dáà là pán i ni n bóloka
áwà a kó n dòni dé háa kɔ̀ɔ dáa -È là pán i ni n bóloka
well 3SG say 1SG transport EMPH as.far.as stream mouth -ART LOC there 2SG OPT 1SG leave
itj pron v pron v prt conj n n -mrph pp adv pron pm pron v
ecouterAlfM
kó n mán' i bóloka ɲɔ́ɔ, i tée bìla jéè tɔ, káa? kó híi, kó ɲɔ́ɔ nɔn n bi síki ɲùma-nden de láa-la i yen  
He said: "When I let you go, won't you go into the water?" He said: "I won't, there I will sing you a beautiful song".
kó n mán' i bóloka ɲɔ́ɔ, i tée bìla jéè tɔ, káa? kó híi, kó ɲɔ́ɔ nɔn n bi síki ɲùma-nden de láa-la i yen
kó n máni i bóloka ɲɔ́ɔ i tée bìla jíi -È káa kó ɛ́ɛy kó ɲɔ́ɔ nɔn n bi sígi ɲùman -nden le láa -la i yen
say 1SG COND 2SG leave that 2SG NEG.POT plunge water -ART in or.INTERR say yes say that but 1SG be song good -DIM FOC lie -GER 2SG for
v pron pm pron v pron pron pm v n -mrph pp conj v itj v pron itj pron cop n adj -mrph prt n -mrph pron pp
ecouterAlfM
a kó, áwà ngàsi, an táa-ta tùgun  
He said: okay, and then went again.
a kó, áwà ngàsi, an táa-ta tùgun
a kó áwà gàsi anu tága -ta tùgun
3SG say well soit 3PL go -PST.INTR again
pron v itj itj pron v -mrph adv
ecouterAlfM
a k' a láa kɔ̀ɔ dáà là  
He put it on the river bank.
a k' a láa kɔ̀ɔ dáà là
a ka a láa kɔ̀ɔ dáa -È là
3SG PST.TR 3SG lie stream mouth -ART LOC
pron pm pron n n n -mrph pp
ecouterAlfM
a kó, kɔ̀tɔ wòlo le kó, ma n' a wà káaba kànkan dúla  
a kó, kɔ̀tɔ wòlo le kó, ma n' a wà káaba kànkan dúla
a kó kɔ̀tɔ wòlo le kó ma ni a wà káaba kànka -nù dúla
3SG say brother franconlin FOC say 1PL OPT 3SG go corn steal -PL place
pron v n n prt v pron pm pron v n v -mrph n.loc
ecouterAlfM
kèn tí nde bólo ɲaa nin ɲaa, kànpatan ti n de bolo, a birinto,  
kèn tí nde bólo ɲaa nin ɲaa, kànpatan ti n de bolo, a birinto, ɲaa nin ɲaa, tɛɛma birin
kèn tí nde bólo ɲaa nin ɲaa, kànpatan ti n de bolo, a birinto, ɲaa nin ɲaa, tɛɛma birin
ecouterAlfM
áwà, yɛ́gɛnnɛ̀ k' a gbán k' a bìla jíi tɔ, kó nɛ̀ɛnɛ yɔ̀ɔ yɛ́gɛnnɛ̀ bá' bìla jíi tɔ, kó ma s' a kɛ́ɛ káma?  
The fish jumped into the water. The child told: "mother, the little fish has jumped into water, what can we do?"
áwà, yɛ́gɛnnɛ̀ k' a gbán k' a bìla jíi tɔ, kó nɛ̀ɛnɛ yɔ̀ɔ yɛ́gɛnnɛ̀ bá' bìla jíi tɔ, kó ma s' a kɛ́ɛ káma?
áwà yɛ́gɛ -nden -È ka a gbán kà a bìla jíi kó nɛ̀ɛnɛ yɔ̀ɔ yɛ́gɛ -nden -È báti bìla jíi kó ma si a kɛ́ɛ káma
well fish -DIM -ART PST.TR 3SG jump SEQ 3SG plunge water in say mother well fish -DIM -ART PRF plunge water in say 1PL POT 3SG do how
itj n -mrph -mrph pm pron v conj pron v n pp v n itj n -mrph -mrph pm v n pp v pron pm pron v adv
ecouterAlfM
kó ɔ̀ɔ́, wo ma tóo wo ɲàâ  
She said: "no, we will leave it like this".
kó ɔ̀ɔ́, wo ma tóo wo ɲàâ
kó ɔ̀ɔ́yɛ̀ wo ma tóo wo ɲàa -È
say no 2PL 1PL leave that manner -ART
v itj pron pron v pron n -mrph
ecouterAlfM
áwà, a nɛ̀ɛnɛ nàata, a ka jàlaà bɔ́ɔ, a ka yɛ́gɛ yúngu háa a máa' a yén, k' a tɛ̀ren bànba dóo ɲɔ́ɔ là, wo nàata k' a kùnun  
His mother came, took her headscarf and fished for the fish, but she didn't see it. And then there was a crocodile there, he came and swallowed her.
áwà, a nɛ̀ɛnɛ nàata, a ka jàlaà bɔ́ɔ, a ka yɛ́gɛ yúngu háa a máa' a yén, k' a tɛ̀ren bànba dóo ɲɔ́ɔ là, wo nàata k' a kùnun
áwà a nɛ̀ɛnɛ la a ka jàla -È bɔ́ɔ a ka yɛ́gɛ yúnge háa a máa a yén kà a tɛ̀ren bànba dóo ɲɔ́ɔ là wo nàa -ta kà a kùnun
well 3SG mother POSS 3SG PST.TR headscarf -ART leave 3SG PST.TR fish fish as.far.as 3SG NEG.COP 3SG see SEQ 3SG find crocodile one that LOC that come -PST.INTR SEQ 3SG swallow
itj pron n conj pron pm n -mrph v pron pm n v conj pron cop pron v conj pron v n n pron pp pron v -mrph conj pron v
ecouterAlfM
tálifulufɛlɛ  
tálifulufɛlɛ
tálifulufɛlɛ
DISC
itj
ecouterMK
tálifulufɛlɛ, bàaba  
tálifulufɛlɛ, bàaba
tálifulufɛlɛ bàaba
DISC father
itj n
ecouterUK
áwà kélen tùgun fɛ́lɛ ma yen  
Look for one more for us.
áwà kélen tùgun fɛ́lɛ ma yen
áwà kélen tùgun fɛ́lɛ ma yen
well one again watch 1PL for
itj num adv v pron pp
ecouterMK
yɔ́n tùgun ka tàléè lɔ́n, dénnɛ̀nù tɔ yan nɛ́tɔ? yɔ̀n ka tàléè lɔ́n? hàyi kélen de, i n' i mádòn yan  
Who else knows tales among the children? even if it's only one? come closer here
yɔ́n tùgun ka tàléè lɔ́n, dénnɛ̀nù yan nɛ́tɔ? yɔ̀n ka tàléè lɔ́n? hàyi kélen de, i n' i mádòn yan
yɔ́n tùgun ka tàli -È lɔ́n dénden -È -nù yan nɛ́tɔ yɔ̀n ka tàli -È lɔ́n hàyi kélen le i ni i mádòn yan
who? again PST.TR tale -ART know child -ART -PL in that in slave PST.TR tale -ART know even one FOC 2SG OPT 2SG come.up.to that
pron adv pm n -mrph v n -mrph -mrph pp pron pp n pm n -mrph v dtm num prt pron pm pron v pron
ecouterAlfM
n ka kélen tùgun lɔ́n  
I know one more.
n ka kélen tùgun lɔ́n
n ka kélen tùgun lɔ́n
1SG PST.TR one again know
pron pm num adv v
ecouterMK
áwà  
Well
áwà
áwà
well
itj
ecouterUK
kó a ka kélen lɔ́n  
He sais, he knows one more.
kó a ka kélen lɔ́n
kó a ka kélen lɔ́n
say 3SG PST.TR one know
v pron pm num v
ecouterMK
kéleɲɛ̀ tùgun fɔ́ɔ ma yen  
tell us one more.
kéleɲɛ̀ tùgun fɔ́ɔ ma yen
kélen -È tùgun fɔ́ɔ ma yen
one -ART again say 1PL for
num -mrph adv v pron pp
ecouterAlfM
n tàli o  
Here's my story
n tàli o
n tàli wo
1SG tell.stories that
pron v pron
ecouterUK
tàláati  
tàláati
tàláati
DISC
itj