BAM_BHK_LECT_1972_BAMANANKAN19A.EAF     karaoke karaoke2

ecouterB
Sɛnɛkɛla min ye jinɛ namara.  
Le paysan qui a trompé le génie.
sɛ̀nɛkɛla mîn ye jínɛ námara
sɛ̀nɛ kɛ́ la mîn ye jínɛ námara
culture faire AG.PRM REL PFV.TR esprit voler
n v mrph dtm pm n v
ecouterB
Sɛnɛkɛla dɔ tun b'a ka foro cikɛ.  
Un paysan était en train de cultiver son champ.
sɛ̀nɛkɛla dɔ́ tùn b' ka fòro cíkɛ
sɛ̀nɛ kɛ́ la dɔ́ tùn b' ka fòro cí kɛ́
culture faire AG.PRM certain PST IPFV.AFF 3SG POSS champ commission faire
n v mrph dtm prt pm pers pp n n v
ecouterB
O tuma, jinɛkɛ nana ko : « i bɛ mun kɛ yan ?  
C'est alors qu'un génie survint et dit : « Que fais-tu là ?
tùma jínɛkɛ nàna kó mùn kɛ́ yàn
tùma jínɛ nà la kó mùn kɛ́ yàn
ce moment esprit mâle venir PFV.INTR QUOT 2SG IPFV.AFF quoi faire ici
prn n n adj v mrph cop pers pm prn v adv
ecouterB
Nin foro in t'i ta ye.  
Ce champ n'est pas le tien.
nìn fòro ìn t' tá yé
nìn fòro ìn t' tá yé
DEM champ DEF COP.NEG 2SG propriété PP
dtm n dtm cop pers n pp
ecouterB
Ne ta don.  
C'est le mien.
nê tá dòn
nê tá dòn
1SG.EMPH propriété ID
pers n cop
ecouterB
Diɲɛ forow bɛɛ ye ne de ta ye.  
C'est à moi qu'appartiennent tous les champs du monde.
díɲɛ fòrow bɛ́ɛ yé nê dè tá yé
díɲɛ fòro w bɛ́ɛ yé nê dè tá yé
monde champ PL tout EQU 1SG.EMPH FOC propriété PP
n n mrph dtm cop pers prt n pp
ecouterB
Jɔn ko i k'a cikɛ ?».  
Qui t'a dit de le cultiver ?
jɔ̂n kó k' cíkɛ
jɔ̂n kó k' cí kɛ́
qui QUOT 2SG SBJV 3SG commission faire
prn cop pers pm pers n v
ecouterB
Sɛnɛkɛla ko, « hakɛ to !  
Le paysan répondit : « Pardon !
sɛ̀nɛkɛla kó hàkɛ tó
sɛ̀nɛ kɛ́ la kó hàkɛ tó
culture faire AG.PRM QUOT tort rester
n v mrph cop n v
ecouterB
N tun t'a dɔn ko i ta ye foro ye, nka n ka kan ka cikɛ walasa n bɛ balo ».  
Je en savais pas que le champ était à toi, mais il faut que je le cultive pour me nourrir.
tùn t' dɔ́n kó tá yé fòro yé ǹka ka kán kà cíkɛ wálasa bálo
tùn t' dɔ́n kó tá yé fòro yé ǹka ka kán kà cí kɛ́ wálasa bálo
1SG PST IPFV.NEG 3SG connaître QUOT 2SG propriété EQU champ PP mais 1SG QUAL.AFF égal INF commission faire pour.que 1SG IPFV.AFF vivre
pers prt pm pers v cop pers n cop n pp conj pers pm vq pm n v conj pers pm v
ecouterB
Jinɛkɛ ko, « o tɛ baasi ye.  
Le génie dit : « Pas de problème.
jínɛkɛ kó tɛ́ báasi yé
jínɛ kó tɛ́ báasi yé
esprit mâle QUOT ce COP.NEG problème PP
n adj cop prn cop n pp
ecouterB
N'an bɛnna, i bɛ se ka foro tigɛ ».  
Si on se met d'accord, tu peux cultiver le champ. »
n' án bɛ̀nna sé kà fòro tìgɛ
n' án bɛ̀n la sé kà fòro tìgɛ
si 1PL se.rencontrer PFV.INTR 2SG IPFV.AFF arriver INF champ couper
conj pers v mrph pers pm v pm n v
ecouterB
Sɛnɛkɛla ko, « an bɛ bɛn mun na ?».  
Le paysan de répondre : « Sur quoi porte notre accord ?
sɛ̀nɛkɛla kó án bɛ̀n mùn ná
sɛ̀nɛ kɛ́ la kó án bɛ̀n mùn ná
culture faire AG.PRM QUOT 1PL IPFV.AFF se.rencontrer quoi
n v mrph cop pers pm v prn pp
ecouterB
Jinɛkɛ ko, « n'i ye foro dan, n'a mɔna, min bɛ sanfɛ, e b'o ta.  
Le génie : Si tu sèmes ce champ, quand il sera mûr, ce qui est en haut, toi tu le prendras.
jínɛkɛ kó n' ye fòro dàn n' mɔ̀na mîn bɛ́ sánfɛ̀ b' tà
jínɛ kó n' ye fòro dàn n' mɔ̀ la mîn bɛ́ sán fɛ̀ b' tà
esprit mâle QUOT si 2SG PFV.TR champ semer si 3SG mûrir PFV.INTR REL être ciel par 3SG.EMPH IPFV.AFF ce prendre
n adj cop conj pers pm n v conj pers v mrph prn cop n pp pers pm prn v
ecouterB
Min bɛ dugu jukɔrɔ, ne bɛ o ta.  
Ce qui est sous terre, moi je le prendrai.
mîn bɛ́ dùgu jùkɔ́rɔ nê tà
mîn bɛ́ dùgu jù kɔ́rɔ nê tà
REL être terre derrière sous 1SG.EMPH IPFV.AFF ce prendre
prn cop n n pp pers pm prn v
ecouterB
I sɔnna wa ?».  
Tu es d'accord ? »
sɔ̀nna wà
sɔ̀n la wà
2SG accepter PFV.INTR Q
pers v mrph prt
ecouterB
Sɛnɛkɛla ko, « ɔnhɔn, n sɔnna ».  
« Oui je suis d'accord », dit le paysan.
sɛ̀nɛkɛla kó ɔ̀nhɔ́n sɔ̀nna
sɛ̀nɛ kɛ́ la kó ɔ̀nhɔ́n sɔ̀n la
culture faire AG.PRM QUOT oui 1SG accepter PFV.INTR
n v mrph cop intj pers v mrph
ecouterB
Sɛnɛkɛla tun ka kegun kosɛbɛ.  
Ce paysan était très malin.
sɛ̀nɛkɛla tùn ka kègun kósɛbɛ
sɛ̀nɛ kɛ́ la tùn ka kègun kó sɛ̀bɛ
culture faire AG.PRM PST QUAL.AFF malin affaire sérieux
n v mrph prt pm vq n adj
ecouterB
A ye ɲɔ dan k'a kan k'a tɛntɛn ka taa a feere sugu la.  
Il sema du mil, il le coupa, le tamisa, et il alla le vendre au marché.
ye ɲɔ̀ dàn k' kàn k' tɛ́ntɛn kà táa fèere súgu lá
ye ɲɔ̀ dàn k' kàn k' tɛ́ntɛn kà táa fèere súgu lá
3SG PFV.TR mil semer INF 3SG couper INF 3SG tamiser INF aller 3SG vendre marché
pers pm n v pm pers v pm pers v pm v pers v n pp
ecouterB
Jinɛkɛ n'a denw ye ɲɔ diliw bɔ k'u bɛ taa o feere sugu la, nka mɔgɔw bɛɛ yɛlɛla u la.  
Le génie et ses enfants arrachèrent les racines de mil et allèrent les vendre au marché, mais tout le monde se moqua d'eux.
jínɛkɛ n' dénw ye ɲɔ̀ díliw bɔ̀ k' táa fèere súgu lá ǹka mɔ̀gɔw bɛ́ɛ yɛ́lɛla lá
jínɛ n' dén w ye ɲɔ̀ díli w bɔ̀ k' táa fèere súgu lá ǹka mɔ̀gɔ w bɛ́ɛ yɛ́lɛ la lá
esprit mâle et 3SG enfant PL PFV.TR mil racine PL arracher QUOT 3PL IPFV.AFF aller ce vendre marché mais homme PL tout rire PFV.INTR 3PL
n adj conj pers n mrph pm n n mrph v cop pers pm v prn v n pp conj n mrph dtm v mrph pers pp
ecouterB
Jinɛkɛ dimina kosɛbɛ.  
Le génie fut très en colère.
jínɛkɛ dímina kósɛbɛ
jínɛ dími la kó sɛ̀bɛ
esprit mâle faire.souffrir PFV.INTR affaire sérieux
n adj v mrph n adj
ecouterB
A ye sɛnɛkɛla wele ko, « i ye n janfa nin siɲɛ in na.  
Il appela le paysan et lui dit : Cette fois tu m'as trompé.
ye sɛ̀nɛkɛla wéle kó ye jànfa nìn sìɲɛ ìn ná
ye sɛ̀nɛ kɛ́ la wéle kó ye jànfa nìn sìɲɛ ìn ná
3SG PFV.TR culture faire AG.PRM appeler QUOT 2SG PFV.TR 1SG trahir DEM pas DEF
pers pm n v mrph v cop pers pm pers v dtm n dtm pp
ecouterB
Siɲɛ wɛrɛ, an bɛ sanfɛla ta.  
La prochaine fois, nous prendront ce qui est en haut.
sìɲɛ wɛ́rɛ án sánfɛla tà
sìɲɛ wɛ́rɛ án sánfɛ̀ sán fɛ̀ la tà
pas autre 1PL IPFV.AFF par-dessus ciel par LOC prendre
n dtm pers pm pp n pp mrph v
ecouterB
I bɛ dugumala ta.  
Tu prendras ce qui est en bas.
dùgumala tà
dùgu ma la tà
2SG IPFV.AFF terre COM LOC prendre
pers pm n mrph mrph v
ecouterB
I y'a faamu wa ?».  
Tu as compris ? »
y' fàamu wà
y' fàamu wà
2SG PFV.TR 3SG comprendre Q
pers pm pers v prt
ecouterB
Danni selen, sɛnɛkɛla ye woso bɔ.  
Les semences ayant donné, le paysan arracha les patates douces.
dànni sélen sɛ̀nɛkɛla ye wóso bɔ̀
dàn li sé len sɛ̀nɛ kɛ́ la ye wóso bɔ̀
semer NMLZ arriver PTCP.RES culture faire AG.PRM PFV.TR patate.douce arracher
v mrph v mrph n v mrph pm n v
ecouterB
U fila bɛɛ taara sugu la ɲɔgɔn fɛ.  
Tous les deux partirent ensemble au marché.
fìla bɛ́ɛ táara súgu lá ɲɔ́gɔn fɛ̀
fìla bɛ́ɛ táa ra súgu lá ɲɔ́gɔn fɛ̀
3PL deux tout aller PFV.INTR marché RECP par
pers num dtm v mrph n pp prn pp
ecouterB
Sɛnɛkɛla y'a ka woso bɛɛ feere, nka ni jinɛkɛ ko a b'a ka fura feere, bɛɛ bɛ yɛlɛ a la.  
Le paysan vendit toutes ses patates douces, mais quand le génie dit qu'il vendait ses feuilles, tout le monde se moqua de lui.
sɛ̀nɛkɛla y' ka wóso bɛ́ɛ fèere ǹka ní jínɛkɛ kó b' ka fúra fèere bɛ́ɛ yɛ́lɛ lá
sɛ̀nɛ kɛ́ la y' ka wóso bɛ́ɛ fèere ǹka ní jínɛ kó b' ka fúra fèere bɛ́ɛ yɛ́lɛ lá
culture faire AG.PRM PFV.TR 3SG POSS patate.douce tout vendre mais si esprit mâle QUOT 3SG IPFV.AFF 3SG POSS feuille vendre chacun IPFV.AFF rire 3SG
n v mrph pm pers pp n dtm v conj conj n adj cop pers pm pers pp n v prn pm v pers pp
ecouterB
A dimina ka dimi.  
Il se mit en colère.
dímina kà dími
dími la kà dími
3SG faire.souffrir PFV.INTR INF faire.souffrir
pers v mrph pm v
ecouterB
A ko, « sɛnɛkɛla ka kegun kojugu !».  
« Ce paysan est trop malin » dit-il.
kó sɛ̀nɛkɛla ka kègun kójugu
kó sɛ̀nɛ kɛ́ la ka kègun kó júgu
3SG QUOT culture faire AG.PRM QUAL.AFF malin affaire méchant
pers cop n v mrph pm vq n adj
ecouterB
Jinɛkɛ tununna.  
Le génie disparut.
jínɛkɛ túnunna
jínɛ túnun la
esprit mâle perdre PFV.INTR
n adj v mrph
ecouterB
Kabini o kɛra, mɔgɔ si ma jinɛ ye tugun.  
Depuis que c'est arrivé, plus personne n'a revu le génie.
kàbíni kɛ́ra mɔ̀gɔ sí ma jínɛ yé túgun
kàbí ní kɛ́ ra mɔ̀gɔ sí ma jínɛ yé túgun
depuis si ce faire PFV.INTR homme aucun PFV.NEG esprit voir encore
prep conj prn v mrph n dtm pm n v adv